Lidé, osobnosti...

Když rodiče zlobí…

...tak jsou potrestáni, stejně jako když zlobíš Ty. Jenom oni to neodnesou opisováním školního řádu, nedostanou zaracha, nemusí klečet v koutě. Tresty pro dospělé jsou poněkud jiného a dlouhodobějšího charakteru a zasahují zpravidla celou rodinu, děti nevyjímaje. Jaké to je, být dítětem trestance?

Za tátou na návštěvu

Už dlouho si tu píšeme o různých prostředích, ve kterých děti mohou vyrůstat. Že pro dítě nejlepším prostředím je funkční rodina, kde jsou dva rodiče a děti, to asi není třeba zmiňovat. Už ale víme, že život si s našimi osudy dost pohrává a někdy nemáme to štěstí být v úplné rodině. Třeba proto, že někdy nevydrží partnerství rodičů a rodina se tak rozpadne. Znamená to, že je tím vše ztraceno? Zdaleka to tak být nemusí, ale život s jedním rodičem má svá specifika, o kterých je dobré vědět. Pojďme se na ně podívat!

OSPOD není paní Zubatá. Co dělá ta pověstná

Když se řekne OSPOD, řada z vás asi nebude mít nejmenší ponětí, co ta zkratka má znamenat. Mnohem známější je pojem “sociálka,” při které se asi někomu vybaví, že půjde o nějakou instituci, která se zabývá dětmi z problémových rodin. Ta představa je ale v mnohých případech dost nepřesná a plná různých mýtů a polopravd. Tak se na to pojďme podívat a udělat si jasno.

Mám hned dva domovy - u mámy a u táty

Už v řadě článků jsme se zabývali situacemi, kdy dítě nemá vlastní “normální” domov - buď je v dětském domově nebo třeba v “Klokánku,” diagnosťáku, výchovňáku, na azylu… A teď tu najednou máme situaci, kdy má dítě domovy hned dva! Říkáš si, že to je fajn? No, jak kdy. Řeč totiž nebude o majetných rodinách, které by měly svá letní sídla nebo venkovské haciendy, ale o dětech ve střídavé péči.

Když rodiče přestávají být partnery - druhá část

V první části článku jsme si psali, jak to u nás s rozvody vypadá, co všechno dítě v rodině, která se rozpadá, může prožívat. Popsali jsme si taky chyby rodičů, kterými mohou situaci svých dětí ještě zhoršit. Dnes se ale podíváme na tu světlejší stránku - dá se totiž i napomoci tomu, aby pro dítě rozvod rodičů nebyl traumatem. Dají se najít věci, kterými můžeme pomoci svým kamarádům, jejichž rodiče se rozhodli to zabalit. A v neposlední řadě se taky dají najít služby, kde najdeš pomoc a podporu v případě, že Ty sám/sama prožíváš doma těžké chvilky s rozchodem svých rodičů. Tak pojďme na to!

Když rodiče přestávají být partnery - první část

S námi dospělými je to těžké. Jednou se do někoho zamilujeme, vezmeme se nebo spolu začneme žít, máme spolu děti, ale pak najednou zjistíme, že už spolu být nedokážeme. A přichází hádky, rozchod, rozvod, další hádky a tahanice a s tím i spousta těžkých chvil pro naše děti. Dá se nějak zařídit, aby dítě rozvodem rodičů netrpělo?

Děti duševně nemocných rodičů to nemají lehké, ale mohou z nelehkých situací vykřesat i pozitiva...

...říká paní Kamila Mrkvicová, vedoucí Centra rodinné terapie Horizont, se kterou jsme dělali rozhovor o tom, jaké to je, když dítě vychovávají rodiče s duševním onemocněním. V první části rozhovoru jsme si povídali, co si vlastně máme pod pojmem duševní onemocnění představit, jaké problémy rodiny zasažené takovou nemocí řeší, nebo jak se mohou obrátit na Horizont, který se i na tyto rodiny zaměřuje. Dnes přinášíme další sadu otázek a pochopitelně hlavně odpovědí.

Duševní onemocnění už nejsou takové tabu, říká Kamila Mrkvicová z Centra rodinné terapie Horizont.

Když se řekne “psychické onemocnění,” člověk si často představí něco, co zná z filmů - šílence ve svěrací kazajce ve vypolstrované místnosti nějakého duševního sanatoria kdesi mimo civilizaci. Ale ono to takhle rozhodně ve většině případů nevypadá. Lidé s psychickým onemocněním žijí mezi námi, chodí s ostatními lidmi do práce, vychovávají děti… Jaké to je, když má dítě rodiče s psychickým onemocněním? Na to jsme se dnes zeptali paní Kamily Mrkvicové, která v Domě tří přání v Centru rodinné terapie Horizont pracuje s rodinami, které se s nějakou duševní nemocí potýkají.

Strč prst skrz ZDVOP - jak fungují Klokánky apod.?

Tahle krkolomná zkratka ZDVOP znamená Zařízení pro Děti Vyžadující Okamžitou Pomoc a představuje domy, do kterých se rozhodně nechceš dostat. Vůbec ne proto, že by to v nich bylo nějak hrozné, to může být spíš naopak, ale proto, že přijetí do ZDVOPu předchází nějaká dost nepříjemná nebo krutá situace. Pro jaké děti tato zařízení jsou a jak to tam funguje?

 

Život na azylu

Jaké jsou možnosti, kde můžeš se svými rodiči bydlet? Když je někdo dost bohatý, může mít vlastní byt nebo dokonce dům. Pochopitelně ne každý si může dovolit takové bydlení za několik milionů koupit, tak bydlí v nájmu - (většinou) byt vlastní někdo jiný, komu nájemník platí peníze za to, že v jeho bytě může bydlet. A když někdo nemá ani na ten nájem? Skončí na ulici? Nebo na ubytovně? Děti v ústavu? V mnoha případech bohužel ano, ale když se poštěstí, je tu ještě jedno řešení - azylové domy. Jaké to v nich je?

Mají mě rádi, jen mi nemůžou zaplatit... Skoro nic.

Česká republika roku 2020 si na tom, co se financí týče, nestojí úplně špatně. Alespoň ve srovnání s většinou světa a snad všemi dobami v dějinách jsme na tom dost dobře. Přesto ne každý si může dovolit to, co by chtěl. A někteří si nemohou dovolit dokonce ani to, co potřebují. Jaké to je, žít v rodině pod hranicí chudoby?

Včera jsme zveřejnili první část rozhovoru s Petrou Wünschovou, zakladatelkou Centra LOCIKA, které pomáhá rodinám zasaženým domácím násilím. Bavili jsme se o tom, co je to domácí násilí, proč neexistuje nic jako "výchovné" fyzické tresty i jaké jsou důsledky neřešeného násilí v rodinách. A dnes tu máme druhou část rozhovoru...

Nový domov, to nemusí být vždycky happy end…

“Co by ještě chtěl?” “Může být rád, že si ho někdo vzal!” “Místo aby byl vděčnej, že ho vytáhli z děcáku, ještě jim dělá problémy…” 

Má to v genech...

Je snadné člověka odsoudit. O dost těžší je ho pochopit. Co prožívají děti adoptované, svěřené do pěstounské péče, vyrůstající mimo svůj domov? Často si s sebou nesou obrovskou zátěž, na kterou se pak navalí nejrůznější problémy. Byla by ale chyba hodnotit je jen podle nich...

Jak se žije v diagnostickém ústavu?

Veskrze krátce, vždyť dítě by zde nemělo strávit déle než dva měsíce. Ale i ty dva měsíce se někdy mohou zdát pekelně dlouhé… Co jsou diagnostické ústavy zač, k čemu jsou, co se tam děje a jak se tam mohou děti a mládež dostat? Čti dál a dozvíš se!

Jak se žije dětem mimo vlastní rodinu?

„Jestli budeš zlobit, zavřou tě do děcáku!“ Slyšeli jste někdy tuhle výhružku? Ne? Když jsem byl ještě dítě školou povinné, slýchával jsem ji poměrně často. A děti kolem mě kolikrát ještě častěji. „Děcák“ byl synonymem pro vězení pro zlobivé děti. Že to tak není, to jsem zjistil až o dost později. Ovšem samotné děcáky, pasťáky, výchovňáky, diagnosťáky a další ústavy opravdu exitují. Pro koho jsou? A jak se tam dětem žije?

Václav Havel šestkrát jinak

Bylo to přesně před sedmi lety, kdy svou životní pouť dovršil první český prezident Václav Havel. 18. prosince 2011 jsme s kamarády seděli v malé podskalské hospůdce na vánočním pivu a vzhledem k dopolední zprávě o Havlově úmrtí to nebyl úplně bujarý večírek, spíše takové klidné vzpomínání. Pili jsme pivo, které Havel před revolucí vařil, kouřili startky bez filtru, které kouříval (toho činu jsme ráno hořce litovali). Dohodli jsme se, že se ráno půjdeme s naším prvním polistopadovým prezidentem rozloučit, aniž bychom ještě tušili, že ten nápad dostaly další tisíce lidí a že se tedy k Hradu táhnul velmi důstojný průvod.

Láska je láska, když...

V hlubokých devadesátkách frčela v televizi jedna hudební hitparáda Eso a v té jeden čas dost frčela snad i na tehdejší dobu zběsilá písnička "Láska je láska," ve které nám zpěvačky Lucie Bílá a Ilona Csáková vysvětlovaly, že láska je, když chodí kluci s holkama, holky s klukama, případně kluci s klukama a holky s holkama. Já nevím, mně ten výčet přijde celkem slabý. A protože těch věcí, "co jsou láska" je poměrně dost, rozhodli jsme se, že v tomhle už tak dojímavém předvánočním období bude láska i naším tématem, tedy tématem našich článků. Tak pojďme na to!

Rozdávat můžeme jen to, co jsme sami načerpali

...a toto moudro do puntíku naplňuje Honza, který po tom, co mu v nízkoprahu pomohli projít obtížemi dospívání, se rozhodl tuto pomoct oplatit tím, že sám vystuduje sociální práci a bude pomáhat mladým lidem tím samým způsobem. Organizace PROSTOR PRO se s námi podělila o inspirující rozhovor s tímto člověkem.

Deprese: Rozhovory s těmi, které bolí být.

Jonáš Zbořil z Radia Wave udělal sérii tří zajímavých rozhovorů o depresích a úzkostech. Jak se projevují, kde se berou, jak je možné se s nimi v životě vyrovnat a co nám berou i dávají, na to se zeptal filmového recenzenta a kritika Kamila Fily, streetartové umělkyně a komiksové kreslířky Toy Box a publicisty a básníka Jana Škroba.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.