Když rodiče přestávají být partnery - druhá část

V první části článku jsme si psali, jak to u nás s rozvody vypadá, co všechno dítě v rodině, která se rozpadá, může prožívat. Popsali jsme si taky chyby rodičů, kterými mohou situaci svých dětí ještě zhoršit. Dnes se ale podíváme na tu světlejší stránku - dá se totiž i napomoci tomu, aby pro dítě rozvod rodičů nebyl traumatem. Dají se najít věci, kterými můžeme pomoci svým kamarádům, jejichž rodiče se rozhodli to zabalit. A v neposlední řadě se taky dají najít služby, kde najdeš pomoc a podporu v případě, že Ty sám/sama prožíváš doma těžké chvilky s rozchodem svých rodičů. Tak pojďme na to!

Jak to udělat správně?

Představovat si, že je možné se rozvést, aniž by to na dětech zanechalo jakékoliv následky, je asi tak naivní jako představa, že je možné rozbít hrnek tak, aby se dal nadále používat jako hrnek. Jde to ale udělat tak, aby aspoň ty střepy nebyly zbytečně ostré a aby jich nebylo mnoho.

Rozvod rodičů není pro děti jen velkou zátěží, ale taky velkou výzvou - musí pojmout a zpracovat spoustu věcí, aby je to v budoucnosti negativně neovlivňovalo a neodnášely si traumata. Americká psycholožka Judith Wallersteinová, která se dopady rozvodů na děti zabývala, popsala šest takových úkolů, které děti musí zvládnout:

• překonat sebeobviňování a porozumět tomu, proč se rodiče rozvedli - k tomu mohou rodiče přispět tím, že budou dítěti srozumitelně a přiměřeně jeho věku vysvětlovat, co se mezi nimi stalo, proč už nebydlí spolu, a že nic z toho není jeho vinou
• překonat pocit ztráty - tady mohou být rodiče zase nápomocní. Když už se k sobě nedovedou chovat jako partneři v životě, musí se naučit se k sobě chovat aspoň jako partneři ve výchově. A umožnit dítěti, aby mohlo být s oběma rodiči.
• smířit se s tím, že je to definitivní - nemá smysl posilovat plané naděje dětí, že se jednou k sobě rodiče vrátí. Naopak je potřeba jim citlivě vysvětlit, že už to takhle bude pořád, ale že to bude dobré.
• překonat hněv - hněv je přirozenou reakcí na to, když se nám děje něco zlého. Ale nemůžeme v něm být pořád. Rodiče mohou pomoci hněv dětí z rozvodu pomoci překonat tím, že se s nimi budou bavit, vyslechnou je, co je trápí a co je štve, a budou je přesvědčovat o tom, že je mají rádi.
• vrátit se k běžným úkolům ve škole a mezi vrstevníky - celý svět se nemůže točit kolem rozvodu. A hlavně ne pořád. Rodiče se musí dál zajímat o to, jak se dětem vede ve škole, dál podporovat jejich zájmy, dál si s nimi hrát. A tím jim pomoct, aby mohly normálně fungovat mezi svými kamarády.
• věřit a získat důvěru v budoucnost - děti potřebují vědět, že ten marast, kterým si prochází během rozvodu rodičů, nebude trvat navěky. A že jim samotným se v životě nemusí stát to samé. Rodiče by se tak v rozvodových tahanicích neměli babrat moc dlouho, rozhodně ne před dětmi. Mají jim pomoct, aby se běh věcí rychle usadil do co možná nejmíň vychýlených kolejí. Taky by rodiče neměli zpochybňovat význam partnerství a manželství na základě vlastních zkušeností.

Pomoz kamarádovi si odpočinout

Vzhledem k tomu, že rozvodovost je u nás taková, jaká je, je dost pravděpodobné, že znáš někoho, komu se zrovna rodiče hádají, rozcházejí, rozvádějí, nebo si tím nedávno prošli. Pokud je to Tvůj kamarád a chtěl/a bys mu nějak pomoct, pak je jednoduchá rada, co pro něj můžeš udělat:

• pomoz mu vytvořit bezpečné útočiště, kde si bude moci oddechnout - i když je rozpad rodiny dost zahlcující událost (nebo právě proto), děti potřebují i v tomhle období zažívat své běžné a normální radosti a strasti (samozřejmě raději ty radosti). Není tedy potřeba, aby ses s nimi bavil/a neustále dokola o tom, jaké to teď doma je a jak je to hrozné. Běž s nimi na hřiště, zahrajte si spolu oblíbenou hru, podívejte se spolu na film,... Dělejte to, co normálně děláte, aby měl kamarád chvíli na to neřešit rozvod rodičů a být sám sebou (třeba s Tebou).
• neboj se ho vyslechnout - každý si někdy potřebujeme někomu postěžovat, svěřit se nebo se klidně i vybrečet. Je to normální a je fajn, když máme někoho, s kým se můžeme o své trápení podělit. Je taky fajn, že se zrovna Tobě chce někdo takový svěřit. Tak pokud je to v Tvých silách, neodmítej to. Není čeho se bát. Dotyčný od Tebe nebude čekat světoborné rady, které ho spasí, ale jen pochopení a vyslechnutí. A to zvládneš!
• neživ jeho plané naděje ani nemaluj čerty na zeď - dítě, kterému se rozvádí rodiče, od Tebe nepotřebuje slyšet, že všechno bude zase jako dřív, že se to přežene a rodiče se k sobě vrátí, protože to se asi nestane. Ani ale nemusíš celou věc dramatizovat víc, než jak dramaticky to ten Tvůj kamarád prožívá. Podpoř ho v tom, že to zvládne a že to nakonec bude dobré, i když jiné. A kdyby to dobré nebylo, ujisti ho, že se má kam obrátit.
• všímej si, když se děje něco divného - bohužel všechny rozvody neprobíhají úplně hladce. Někdy se může stát, že rodiče na své děti vztáhnou ruku, někdy se samy děti rozvádějících uchýlí k chování, které jim může uškodit - třeba k sebepoškozování, opíjení, užívání návykových látek a podobně. Když se něco takového děje Tvému kamarádovi, všímej si toho. A nenechávej si to pro sebe. O takových ohrožujících věcech by se měl dozvědět někdo dospělý, komu důvěřuješ. Když máš podezření, že něco není v pořádku, můžeš to probrat třeba s pracovníky na našem poradenském chatu

Kdo mě vyslechne? Kdo mi pomůže?

Pokud jsi právě Ty v situaci, že to mezi rodiči skřípe, že se rozvádí, rozvedli nebo to vypadá, že se rozvádět budou, neboj se říct si o pomoc nebo radu. Nebo taky o ujištění, že to zvládneš, protože i to je někdy potřeba. Kam se můžeš obrátit?

• Poradna na jdidoklubu.cz - najdeš nás tu každé všední odpoledne a večer. A když zrovna nejsme na chatu, můžeš nám napsat vzkaz, na který Ti určitě odpovíme.
• Nízkoprahy - ať jsi z Prahy, Brna nebo třeba z malého městečka, nejspíš máš ve svém okolí nějaký nízkoprahový klub. Ten se Ti může stát bezpečným útočištěm, kde můžeš trávit svůj volný čas, ale taky tam najdeš vlídné pracovníky, kteří Tě vyslechnou a když budeš mít nějakou těžkost, pomohou Ti ji vyřešit. Možná už takové místo znáš a chodíš tam; a pokud ne, zkus to!
• Dětské krizové centrum - místo, kde Tě určitě vyslechnou a pomohou. Můžeš tam zavolat, osobně zajít nebo si napsat s pracovníky na online chatu
• Elinka - další místo na internetu, kde můžeš hledat pomoc. Na Elince se podílí hned několik krizových a poradenských služeb. Stačí si vybrat a můžeš si s nimi psát o tom, co bys potřeboval/a.

Článek vznikl díky podpoře projektu Pomozte dětem organizovaného Českou televizí a Nadací rozvoje občanské společnosti.