Již v pátek 27. 9. spouštíme revoluční novinku na našem webu - hromadný chat! Nenech si tuhle příležitost utéct a přijď si pokecat s pracovníky a ostatními návštěvníky webu na dané téma od 19 do 21 hodin! A o čem že si budeme psát? Dozvíš se uvnitř článku ;)
Vzpomínáte si na srpnovou soutěž o hejtování na internetu? Tak ta skončila, je vyhodnocená a my si můžeme představit vítěze!
Podle výsledků výzkumu z roku 2018 má se sextingem nějakou zkušenost 35 % českých dětí! Každé děsáté détě na internet v roce 2018 umístilo nebo někomu poslalo svou "sexy" fotografii nebo video, na kterých jsou částečně nebo úplně nazí. Celá čtvrtina dětí a mladých lidí do 18 let se pak setkala během minulého roku s tím, že po nich někdo nahou fotku nebo intimní informace vyžadoval.
V rámci našeho putování po temných zákoutích a rizikách internetu jsme už viděli ledacos - vylákávání obětí a.k.a. kybergrooming je pěkné svinstvo, hejtování člověku taky zrovna nevylepší den, phishing dovede člověka jakbysmet potrápit, když si na něj nedá pozor… Ale co považuji za absolutní dno hrůz, se kterými se můžeme ve vodách internetu setkat, je naše dnešní téma - kyberšikana.
Píše se patnáctého třetí 2016, když dvanáctiletý Paul vyráží na procházku do ulic Curychu. Ona to tedy není tak úplně procházka, ale “obchodní” schůzka. Paul je nadšený hráč Minecraftu a před měsícem se ve hře seznámil s Miou. Mia je stejně stará, taky zbožňuje Minecraft, ale není v něm tak dobrá. Dlouho si psali, až Miu napadlo, že by se mohli setkat, Paul by ji třeba něco naučil a ona by mu na oplátku pomohla s rozmachem jeho kostečkovaného světa…
...píše se 23. 3. Paul je zamčen ve sklepě už osm dní. Pravidelně je týrán, bit a sexuálně zneužíván čtyřicetiletým sadistou s nickem Mia. Nahoře se však něco děje! Je slyšet velké rány a místo trýznitele do sklepa vráží policie.
Co se stane s hejtry, kteří si svou frustraci vybíjejí na internetu a plivají jedovaté sliny nalevo napravo? Jestli jich oni nakonec nejvíc neschytají sami...
Na síti jsme proto, že je tam život. A zábava. A informace. A prostě spousta super věcí. A taky rizika, nástrahy, pasti, úchyláci, hejtři, útočníci… Nechceme před nimi utíkat, ale nějak se před nimi bránit. Když se chtěl někdo bránit proti lumpům ve středověku, postavil si hrad, což musela být fakt fuška. Nám stačí zabezpečit si profily, což zabere jen pár minut. Tak pojďme na to!
moudrá, vždyť proč bychom si měli brát něco od člověka, kterého neznáme? Sice jsem nezaznamenal případ, kdy by takhle někdo rozdával dětem drogy nebo jed, ale smysl to dává. Stejně tak by se ale ve škole mělo říkat: „Neklikej na zprávy od cizích lidí!“ Proč? V nich se totiž nebezpečné návnady reálně objevují…
Internetové diskuse a komentáře u příspěvků na sociálních sítích se občas podobají spíše válečné vřavě, kde nejde ani tak o to, kdo má pravdu, ale kdo koho nejhustěji sundá. Že to může být pro hejtry zábava, to si možná dovedeme lehce představit, stejně jako to, že pro tu druhou stranu to tak příjemné není. Ovšem jaké může mít hejtování na netu následky? A dá se před ním nějak utéct?
Představ si, že internet je Tvoje tělo. A všechny informace, fotky, videa, ale i komentáře na sociálních sítích jsou jako tetování. Některá jsou větší, některá menší, ale všechny mají jedno společné – už nikdy nezmizí beze stopy!
Ups, tady si někdo nehlídal, jakou za sebou nechává digitální stopu... :-O Co teď s tím? Poradíš týpkovi z komiksu, co by měl TEĎ dělat? A možná i co měl dělat dřív?
Zase ty internety? No jasně! Rok se s rokem sešel a nás čeká zase naše vlajkové téma – bezpečí na internetu. Člověk by si řekl, že už jsme tu těch článků, videí a komiksů měli na toto téma tolik, že už se snad nedá nic nového přidat, ale…
Osobností, které se pouštějí do boje s kyberšikanou a dalšími odvrácenými tvářemi internetu, je čím dál víc. A to je dobře, protože je také čím dál víc případů, kdy lidé, zejména pak děti, nacházejí na internetu místo hledané zábavy a informací spíš bolest a utrpení. Nový snímek mladého režiséra Braňa Holička ukazuje, kam až právě kyberšikana může zajít. Film se stopáží 18 minut je krátký a snadno dostupný, tak mu věnuj tu chvilku, stojí to za to!
Panuje mezi lidmi taková představa, že „když je ta svoboda“, můžu si říkat, co chci, bez omezení. Skoro všichni jsme na nějaké sociální síti, spousta lidí má svůj blog nebo youtube kanál a to včetně dětí. A tam komunikujeme, vyjadřujeme své názory a postoje. Možná to vypadá, že na internetu jsme nedostižitelní, anonymní a vše je jen virtuální, proto nejsou žádné hranice a omezení. Není tomu tak. Virtuální realita je součástí té skutečné a platí v ní stejné zákony, jako v zemi, kde žijeme, resp. v Evropské Unii. A tomu podléhá i naše chování na internetu.
Dáme si zase trochu fantasy, jo? Přestav si společnost, ve které svět funguje jako jedna velká počítačová hra. Všechno, co děláš, ovlivňuje úroveň Tvojí postavy – za dobré chování se Ti status zvedá, za špatné zase klesá. A podle toho máš dostupné různé vymoženosti – od půjček, přes vzdělání, až po výběr partnera na rande. Že je to hodně nereálná fikce? Omyl, příteli! Tahle realita je možná blíž, než si myslíš, a není tak docela virtuální…
Ty nejužitečnější nástroje zpravidla nebývají ty nejdokonalejší, ale ty nejpřístupnější. Jako třeba kapesní nožík. Jasně, pila je větší, sekera rychlejší, CNC fréza přesnější. Ale ten nožík se jako jediný vejde do kapsy a může vykonat práci všech zmíněných nástrojů kdekoliv na světě. A, světe, div se, stejná přístupnost a variabilita jde ocenit třebas i u takové banky.
Víš, jak vypadá Tvoje pobočka banky? Já vlastně ne, mockrát jsem tam nebyl. Ovšem tuším, že tam je něco jako úřední hodiny, které by mi asi nevyhovovaly. Naštěstí už dlouho extistuje způsob, jak mít nad svými penězi na účtu kontrolu, aniž bychom vytáhli paty z domu. Jak na to?
Na nákupy přes internet jsme si už zvykli. Nutno říct, že je to super - nemuset se trmácet do obchodu, odhánět dotěrné prodavače, všechno si v klidu porovnat,... Ovšem i tady jsou věci, které bychom měli mít na zřeteli.
No, to bychom se mohli načekat… Ne, vůbec se teď nechci pouštět do kritiky pošt a dalších přepravních služeb. Ale jsou věci, které je posílat fyzickou poštou dost nesmysl. Samozřejmě mám na mysli dokumenty, fotky, zvukové, video a jiné soubory, které máme v digitální podobě. Představa, že bychom si takové věci vytiskli nebo vypálili na CD, vložili do obálky, nadepsali adresu a hodili do schránky – to už snad nenapadne ani naše rodiče či prarodiče. Přesto si netroufám říci, že bychom služby internetových zásilkoven používali všichni úplně správně.
Zajímala by Tě přednáška jednoho z nejznámějších českých youtuberů o bezpečnosti na internetu? Tak se se svojí školou přihlašte do programu společnosti Avast "Buď safe online!" a vyhrajte návštěvu Jirky Krále přímo u vás!