Hej, Ty, nech si ty hejty!

15:10
29.05.2019

Internetové diskuse a komentáře u příspěvků na sociálních sítích se občas podobají spíše válečné vřavě, kde nejde ani tak o to, kdo má pravdu, ale kdo koho nejhustěji sundá. Že to může být pro hejtry zábava, to si možná dovedeme lehce představit, stejně jako to, že pro tu druhou stranu to tak příjemné není. Ovšem jaké může mít hejtování na netu následky? A dá se před ním nějak utéct?

Taky vás jako malé děti bavilo provokovat vzteklého psa za plotem? Mně docela jo a připadal jsem si tehdy asi jako toreador na coridě, který hravě vítězí nad nasupeným býkem. A přesně tohle je asi to „potěšení,“ které pociťují hejtři na internetu – užívají si posmívání a krutosti vůči člověku, který se nemůže bránit ani zaútočit nazpět. Překvapivé pro ně pak může být, že každý plot někde končí, či v něm jsou otevřená vrátka, a ten provokovaný pes jim to jednou s úroky vrátí…

Čemu se v diskusích vyhýbat?

Argumentování ad hominem – vlastně se ještě nejedná přímo o hejtování, ale o argumentační faul, kterým bys na sebe leda upozornil/a, že Ti došly názory a nedovedeš diskutovat. Jak to vypadá? Je to taková argumentace, která se nevyjadřuje k předmětu sporu, ale osočuje protivníka v diskusi. Například: „Nesouhlasím s Tvým názorem, protože jsi debil.“ Když takovou větu použiješ, asi to nebude zrovna Tvůj oponent, kdo bude z diskuse odcházet jako hloupý člověk… Seznam dalších argumentačních faulů a jejich příkladů najdeš hezky zpracovaný na stránkách bezfaulu.net – podívej se na to, je to zajímavé čtení.

Zesměšňování – „podívejte na něj, vždyť píše, jak kdyby byl z pomocný školy! Hej, blboune, jdi si radši prohlížet leporelo!“ Nejenom, že je to další z řady argumentačních faulů, ale je mimořádně urážející. Asi se nějakého zesměšňování občas dopouštíme všichni, ale asi i všichni dobře víme, jak je to nepříjemné, když si takhle někdo dobírá nás. To se prostě nedělá.

Útoky na osobu blízkou – „Tvoje máma je tak tlustá, že…“ Tady se na žebříčku nechutností dostáváme o další stupínek hlouběji. Urážení blízkých osob názorových oponentů by rozhodně nemělo být tolerováno. Takové komentáře a příspěvky jsou na nahlášení správci fóra/sociální sítě jako urážlivý materiál.

Nadávky – tady si asi nemusíme uvádět příklady, určitě spoustu nadávek znáš. Urážení pomocí nadávek už není přestupkem jen proti pravidlům diskuse na libovolné sociální síti nebo diskusním fóru, ale je i přestupkem proti občanskému soužití, za které lze pachateli udělit třeba i peněžitý trest do výše 10000 Kč.

Křivé nařčení – „Kalousek je zloděj!“ Pokud někoho nařkneme ze spáchání trestného činu, koledujeme si o pěkný malér. To už je totiž trestný čin, který se dá trestat až jedním rokem odnětí svobody.

Vyhrožování – „…si tě podám, ty #¡@&!“ To už je dost spodina, takové jednání. Každopádně měj na paměti, že výhružky zabitím nebo těžkým ublížením na zdraví mohou být také kvalifikovány jako trestný čin s trestem odnětí svobody na jeden, popřípadě až 3 roky!

Nenávistné projevy a podněcování k nenávisti – „…měl bys chcípnout, ty #¡@&!, takový zrůdy jako ty by se měly střílet…“ Ani tohle bohužel není bohužel nereálný ani ojedinělý způsob vyjadřování v diskusích. Pochopitelně se zase jedná o trestný čin, popřípadě jako přitěžující okolnost k jinému trestnému činu. Trestní sazba může v takových případech činit 2-3 roky odnětí svobody.

Vždyť je to jenom na netu, to není doopravdy...

Kdepak, na takovou argumentaci nikdo neskočí. Je úplně jedno, jestli někoho budeš hejtovat z očí do očí nebo na netu – v obou případech jde o neospravedlnitelné jednání. Navíc na internetu je to často zcela veřejné, takže je zesměšnění, zostuzení nebo urážka umocněna množstvím lidí, před kterými je oběti takto ublíženo.

Ale stejně, za mým nickem mě nikdo nenajde

Už jsme si říkali, že hejtování na netu je tak časté pro jeho jednoduchost a pocit nedosažitelnosti, kdy se útočník schovává za bariérou monitorů a klávesnic. To však zdaleka neznamená, že jsou v dokonalé anonymitě a nikdo jim nic nedokáže. I když pachatel vystupuje pod nicknamem, může být dohledatelný například podle e-mailové adresy, kterou se na diskusní fórum/sociální síť registroval. A i kdyby ta byla jednorázově použitá právě jen pro tento účel, stále může pachatele prozradit IP adresa, ze které se připojuje, popřípadě fyzická adresa zařízení, ze kterého byl nenávistný příspěvek postován.

Možná si říkáš, že to stejně útočníkům vždycky projde, protože je dokazování jejich činů moc složité a policii to určitě nebude zajímat, že někdo někoho vyhejtil na netu. Omyl! Když dostane policie podnět k vyšetření, tak musí konat, ale může šetřit jen ty podezření, která někdo nahlásí. Své o tom ví například jistý Aleš Rozsíval, který tak dlouho bez servítek hejtoval všechno a všechny, až na něj byla podána řada trestních oznámení. Nakonec byl Okresním soudem v Prostějově odsouzen hned za čtyři trestné činy z nenávisti. Více o případu si můžeš přečíst například zde.

Jak se chovat, když do mě někdo šije?

Ne všechno, co nám kdy kdo vmete do tváře, je hned na žalobu. Na druhou stranu není ani možné nenávist na síti přehlížet a dělat, že se nic neděje. Co tedy můžeš dělat v případě, kdy máš pocit, že Tě někdo hejtuje?

Nevracej nic nazpět. Je to asi to první, co nás napadne, když nás někdo uráží nebo zesměšňuje, ale ničeho bys tím nedosáhl/a – jenom by míra agresivity dále stoupala. Zároveň většinou nemá význam se v diskusi hájit, pokud Tě hejtr z něčeho obviní – jeho názor asi stejně nezměníš. Pokud se však potřebuješ k takovému útoku nějak vyjádřit, mám dobrou zkušenost s pojmenováním toho, co útočník právě provedl: „Přispěl jsem do diskuse takovým a makovým názorem, avšak osoba XY mě namísto argumentů křivě obvinila z toho a toho a navíc se mě snažila zesměšnit tím a tím. Když není XY schopen vést diskusi normálně, nehodlám v ní dál pokračovat.“ Pokud je ale útočníkem o hlavu vyšší spolužák ze školy, který by Tě ale i za tohle druhý den protlačil skrz radiátor, tak zkus raději fakt nic nepsat a pokračovat k bodu dva.
Všechno si nafoť. Komentáře se mnohde dají různě upravovat a mazat, tak je dobré si vytvořit nějakou trvanlivou kopii toho, čím na Tebe kdo útočil. Stačí printscreen obrazovky tak, aby bylo zřejmé, kdo co píše a ze kdy ten screenshot pochází.
Nenechávej si to pro sebe. Mluv o tom, s čím se setkáváš, s kýmkoliv, komu důvěřuješ. Řekni to rodičům, oblíbenému učiteli, důvěryhodné kamarádce, pracovníkům na klubu – hlavně ať se o tom ví. Požádej je o pomoc, ať na to nejsi sám. Třeba pracovníci v nízkoprahu Ti mohou pomoci posoudit, jestli se jedná ještě o jednorázový vyhrocený názorový střet, nebo jestli to už má znaky šikany nebo nějakého jiného přestupku či trestného činu.
Podej TO! Jestliže spolu se sociálními pracovníky či jinými odborníky naznáš, že byl hejtováním na Tebe (nebo Tobě blízkou osobu) spáchán trestný čin, podej ve spolupráci s nimi trestní oznámení. Nenávist nemá na internetu co dělat, a pokud to hejtři nechtějí chápat, musí se potýkat s následky svého jednání.

Nevíš, s kým by ses poradil/a?

Máš nějakou blbou zkušenost s hejtováním, urážením, zesměšňováním nebo vyhrožováním, a nevíš, co s tím? Napiš nám na Pokec a poraď se s námi, co zrovna v Tvém konkrétním případě bude dobré udělat. Záleží nám na tom, aby byl internet bezpečným místem i pro Tebe, a rádi Ti tedy pomůžeme, aby ses tu bezpečně mohl/a cítit!