S vůní benzínu

S vůní benzínu

Ráno vstaneme, jedeme do školy/práce, v rámci práce občas taky musíme někam přejet. Odpoledne jedeme domů, cestou se stavíme v obchodě pro něco k jídlu – to do toho obchodu muselo taky nějak přijet. Do toho občasné popojížďky za doktory, úřady, kamarády… O víkendu nikam nemusíme, ale zase jezdíme – na výlety, na návštěvy, na houby, za zábavou. Všichni zkrátka pořád někam jezdíme. A protože koně povětšinou nemáme kde ustájit, na kolo je čtyři měsíce v roce moc zima a hromadná doprava nejezdí často tam, kam potřebujeme, máme co? Auto!

Ne, tento článek si nezaplatila automobilářská lobby ani mi za něj nepřiplují kapříci z Mladé Boleslavi. Prostě je to tak, auto je fenomén. Člověk vždycky potřeboval pohyb. A rychlost vývoje lidstva věrně kopíruje křivku rychlosti, kterou bylo lidstvo schopné se pohybovat. Ta zaznamenala nejrazantnější změnu v roce 1886, kdy Nicolaus Otto sestrojil první spalovací motor. Od té doby bylo najednou všechno blíž – práce, lidé, služby, zboží, poznání i volnočasové vyžití, kterého taky přibylo, protože díky zkrácení vzdáleností byl najednou i čas dělat jiné věci, než pro něco pomalu jít. Dnes už je pro nás auto tak trochu samozřejmost, přestože jej zrovna sami nevlastníme – i tak jeho služby využíváme, když nás soused někam hodí, kamarád něco doveze nebo úplně cizí auto nám doplní zboží v sámošce. V roce 2010 bylo na Zemi registrováno přes miliardu osobních automobilů, přičemž vývoj je samozřejmě pořád vzrůstající.

A tak jsme si řekli – když je to taková věc, to auto, tak co kdybychom se mu taky někdy věnovali v rámci našich tematických článků? No a je to tady! Nebo myslíš, že se Tě to netýká, když Ti ještě není osmnáct a auto mít a řídit nemůžeš? Chyba lávky! Spoustu věcí o autech bys mohl/a a měl/a vědět, i když je používáš jen jako pasažér, navíc není od věci být na něco připraven dopředu. A taky toto téma se nebude zabývat jen kategorií vozidel M1, tedy klasickými osobáky, které můžeš vpravdě řídit až od osmnácti – už od patnácti let jsou dostupné samohyby, které Ti zákon umožňuje řídit. Tak na co všechno se můžeš těšit?

Představení z druhé řady

Co se dělá před jízdou? Kontrola oleje, chladící a brzdové kapaliny, stav pneumatik… Máš pravdu, nic z toho se nás netýká, pokud se díváme při jízdě z pravého okýnka nebo až z druhé řady. Ale i tak je hromada úkonů, na které bychom měli myslet, ještě než se auto uvede do pohybu. A taky věcí, které je dobré sledovat za jízdy, abychom řidiči pomohli odvrátit riziko havárie. U zapnutých pásů to začíná, kontrolou řidičovy bdělosti za jízdy pokračuje a končí to… Víš co? Nech se překvapit, bude o tom samostatný článek.

Sólo pro skřípějící gumy a sanitkové crescendo

Není to úplně symfonie – ani ty smýkající se pneumatiky, ani ta fistule záchranářské houkačky. Ale co naplat, s bouračkami se na silnicích setkáváme a setkávat budeme. Ve většině případů už musíme jenom s opatrností projet kolem, někdy budeme muset zastavit a jít na pomoc. A jindy se nás to bohužel může týkat víc, než bychom chtěli. A je dobré na to být připraven. Co dělat při zastavení u havárky? Kde máme lékárničku a kde reflexní vestu? Jak se skládá ten pitomý výstražný trojúhelník? Kdy běžet na pomoc a komu pomoct nejdřív? Na tyto a spoustu dalších otázek nám odpoví článek o chování při dopravních nehodách.

„Chci papíry!“

No dobře, tak si je udělej! Že nevíš jak? No problem – projdeme si tím bod po bodu. Od výběru autoškoly až po vyzvednutí plastové kartičky na dopravním inspektorátu. Jak se připravit na zkoušky, kde můžu trénovat řízení, když mi předepsané jízdy nestačí, jaké jsou časté chytáky u zkoušek – i o tom všem bude článek věnovaný autoškole.

…ještě tak mít s čím jezdit

Mít řidičák a neřídit je jako… je… …no je to škoda. Ne vždycky je dobrá volba si hned v osmnácti kupovat vlastní káru, ale pokud jiné auto v rodině není nebo jeho majitel není ochotný nám je půjčit a my zrovna máme pár tisícovek k dobru, tak koupě vlastního přibližovadla může být vcelku logickým krokem. Ale po čem se dívat? Jak funguje předvýběr vozidla? A jak probíhá samotná koupě? Mrkneme se na to spolu v dalším z článků.

Ojetina nemusí být šrot. Ale jak najít tu pravou?

Hele mladej, starý dobrý óčko v tédéíčku, to je jasně tvoje nevěsta, támhle už ti jednu strojíme. Tyhle pédéčka táhnou pěkně vocpoda a hlavně to sou držáci. A je to fajnová voňavka – žádná stočenina – má to papíry, není to politý, pěkně v metle, v kombajnu, na hlínách a v plný palbě. Lehce ťuklý na předek, ale jenom na parkovišti – kvůli tomu majitel cuknul třicetník. Sám bych ji za těch stodvacet bral, ale to víš, taky nekradu…“ Že vůbec nerozumíš, o čem je řeč? To se Ti právě majitel autobazaru snažil vnutit starou Octavii první generace s patrně stočeným tachometrem a falšovanou servisní knížkou, po čelním nárazu a za nehorázných sto dvacet tisíc. Bazary už sice nejsou takové rodeo jako v devadesátých letech, přesto si člověk musí dávat pozor na to, aby nenaletěl. Proto tomuto tématu taky jeden článek věnujeme.

Alkohol a autíčko

Znáš to, jak ten řidič dojel k hromadné havárii na namrzlé dálnici, ale protože měl dvě promile pod kůží, tak nejednal zbrkle a ve stresu a s chladnou hlavou situaci vyřešil, bouračce se vyhnul a ještě pomohl lidem z už havarovaných vozidel? Ne? Já taky ne, protože takový příběh neexistuje. Alkohol a autíčko prostě nejdou dohromady a všichni to víme. Ale neuškodí si to čas od času připomenout. Učiníme tak tedy i v rámci našeho tématu.

Lékárnička, žárovičky, trojúhelník – mám. A co s tím?

Jako spolujezdci si toho nevšímáme. Vidíme jen věci, které do auta sami dáme nebo které se válí v odkládací přihrádce vedle řadicí páky. Ale k provozování auta potřebujeme víc, než jen klíčky a aspoň trochu plnou nádrž. Některé součásti výbavy nám přímo nařizuje zákon, jiné si doplňujeme až podle našich zkušeností. Abychom si ty nepříjemné zkušenosti ušetřili, povíme si něco o tom, co všechno je dobré (nebo nutné) vozit v autě a jak s těmito věcmi zacházet.

Když je mi teprve patnáct…

…a chtěl bych něco řídit, tak mám smůlu? Není to tak úplně pravda. Je dokonce hned několik variant, co můžeš řídit, aniž bys musel/a čekat na den plnoletosti. A některé z nich dokonce ani nejsou úplné zhůvěřilosti pro zbohatlické dětičky, naopak se mnohdy dají pořídit za pár (tisíci)korun a dovedou být v určitých podmínkách i praktické. I na tyto prostředky se tedy v jednom příspěvku zaměříme.

No a je to – tohle je plán na nadcházející dny a týdny. Plán ovšem není neměnný, a pokud by Tě k tématu aut, motorek, řízení a tak vůbec napadaly věci, o kterých by sis tu chtěl/a přečíst, neboj se a napiš nám. Pokud tomu budeme rozumět, rádi takový článek na přání připravíme. Psát nám svoje náměty můžeš na mail pokec@jdidoklubu.cz nebo do komentářů pod odkazem na facebooku.

Související příspěvky:

Když nedosáhneš na volant...

"Rychlost nikdy nikoho nezabila..."

Pásy? Pásy. Pásy!

Chceš umět řídit? Tak si vyber autoškolu, co ti dá víc než jen papíry!

Za volantem na okresce i na závodním okruhu - rozhovor s Jiřím Písaříkem


Dotazník není zadán


Napište svůj názor

Psát reakce smí pouze registrovaní uživatelé. Pokud jste zaregistrováni musíte se přihlásit.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.