Slyšíš volání divočiny? Tak se do ní slušně vybav! Part I

Slyšíš volání divočiny? Tak se do ní slušně vybav! Part I

…ať pak není z té divočiny slyšet Tvé volání o pomoc :)
I když žijeme v mírném pásmu, kde nečekáme ani třeskuté mrazy ani tropická parna a monzunové deště, chodit do přírody v džínách a converskách není úplně nic moc. Navíc v lese nemají mikrovlnku a prý tam nebývají k sehnání ani rozumně pohodlné postele…

Nezbývá tedy, než se vybavit. Jak to ale udělat, aby nás to nestálo majlant? Od toho jsme tu samozřejmě my a rádi poradíme! Ne, že by na internetu nebylo podobných návodů už dost, třeba Hanibal má svoji outdoor poradnu moc hezky zpracovanou, ale je to dlouhé čtení. A jelikož člověk (i ten, co chodí na čundry) je bytost neskutečně líná, přečetli jsme všechna doporučení za Tebe, navíc toho dost vyzkoušeli a teď Ti nabízíme kompilát, co si vzít do přírody s sebou za oblečení a vybavení, abys tam bídně nezahynul/a. Začneme ale možná překvapivě hezky od počítače, mobilu a internetu.

Software výbava

Zapomeň na poštovní známku a telefonní kartu v kápézetce. I v lůně panenské přírody je dobré mít po ruce nástroj na komunikaci s okolním světem, takže mobilní telefon do výbavy určitě patří. A před cestou je dobré ho pár věcí naučit. Mezi tři nejužitečnější appky řadím:

  1. Záchranka (vydavatel: Medical Information Technologies, s.r.o.)
    V kombinaci se zapnutým GPS modulem Tě v případě průšvihu a zranění jasně lokalizuje a přivoláš si díky ní rychlou pomoc kamkoliv, kde se zrovna nacházíš. Rozhodně „must have“ aplikace.
  2. Mapy.cz (vydavatel: Seznam.cz, a.s.)
    Papírové mapy zabírají zbytečně moc místa, ty digitální navíc umí i plánovat trasu. Mapy.cz umožňují stáhnout si mapové podklady z potřebného území předem a pak je používat v offline módu, takže si zbytečně nevyplácáš data.
  3. Jízdní řády (vydavatel: Seznam.cz, a.s.)
    Ať už potřebuješ najít autobus či vlak do nejbližšího města, nebo nejlepší spojení metrem, tramvají, trolejbusem, lanovkou či přívozem, tahle appka Ti je promptně najde.

Co na sebe?

Když už můžeme poslat do přírody svůj telefon, pojďme se obléct, ať můžeme vyrazit za ním. Na delší než pětikilometrové procházky nejsou džíny a tenisky nebo baleríny úplně pohodovým outfitem, takže pokud v sobě probudíš outdoorového nadšence, nebude od věci trochu proluftovat svůj šatník. Základní poučkou pro oblékání je aplikace takzvaného cibulového pravidla – jako má cibule hromadu vrstev slupek, tak i oblečení je dobré seskládat podle počasí z jedné až čtyř vrstev, z nichž každá má jinou funkci.

První vrstva – jejím účelem je jednak zakrýt partie, které nechceme ukazovat ostatním, ale hlavně odvádět pot od těla pryč, abychom se nekoupali ve vlastní šťávě. Patří sem tedy spodní prádlo a nějaké lehké triko nebo tílko. Co se týče funkčních vlastností, nejlepším materiálem je merino vlna, která je 100% přírodní, prodyšná a hřeje, i když je mokrá. Oblečení z ní můžeš nosit pět dní v kuse a nebude smrdět. Je ale náročnější na údržbu a výrazně dražší – tričko stojí od 700,- výš, dlouhé spodky obdobně. Z českých značek, které jsou levnější, můžu doporučit Sensor nebo Lasting, ze slovenských třeba Zajo. Druhou a levnější volbou je pak syntetický funkční materiál (zpravidla polyester) utkaný tak, že odvádí vlhkost a vodu a drží ji od těla. Schne rychleji než merino, ale mokrý studí, je tedy potřeba častěji převlékat. Funkční trika se dají sehnat od dvou stovek, ale ani tisícovka nejsou vyhozené peníze – umělých funkčních materiálů je fakt hodně a s rozdílnou kvalitou se pochopitelně liší i cena. Z českých značek můžeme dát ruku do ohně za nestora v této branži – značku Moira, ale třeba taky Progress nebo Sensor.

Druhá vrstva – jejím úkolem je zahřát. A pochopitelně taky pokračovat v odvodu vlhkosti od těla – kdybychom si na sebelepší funkční triko dali neprodyšnou mikinu, fungovat nám nebude. Do druhé vrstvy patří mikiny, trika s dlouhým rukávem, pochopitelně kalhoty. Hledáme takový materiál, který bude odolný proti větru, aby izoloval tělesné teplo, ale bude prodyšný. Najdeme zase než merino vlnu (u mikin a svetrů začínají cenovky na patnácti stovkách) nebo funkční materiál, třeba nějaký technický fleece (mikina třeba za 800 Kč). U kalhot můžeme vybírat z polyesteru, ale osobně nedám dopustit na lehké pláťáky z bio bavlny nebo lnu.

Třetí vrstva – softshell. Tímto slovem se označuje skupina materiálů, které jsou geniálně prodyšné, větruodolné a zároveň voděvzdorné. Můžeme si vybrat mezi membránovými a nemembránovými výrobky. Ty s membránou (například Goretex) jsou odolnější, ale déle vysychají a mají horší paropropustnost, takže při náročných aktivitách se v nich stejně zapojíš. Na druhou stranu nejspíš nepromoknou, ani když budou trakaře padat. Nepočítej s cenou nižší než 700 korun, bunda kolem dvou tisíc už udělá pěknou parádu a vydrží řadu let. Z českých výrobců si jmenujme třeba Tilak – je dražší, ale je to etalon kvality. Naši východní bratia posílají na trh značku Northfinder. Softshellové kalhoty asi většinou použijeme rovnou místo druhé vrstvy při škaredém počasí. Budou stát taky od cca osmi stovek výš.

Čtvrtá vrstva – hardshell. Sem patří převlekové kalhoty a nepromokavé bundy, které mají vysokou voděodolnost (od 25000 mm vodního sloupce výš). I když chodím na čundry celoročně, čtvrtou vrstvu jsem nikdy nevyužil. Když prší hodně, pomůže pláštěnka, když je velká zima, dá se jako čtvrtá vrstva použít péřovka nebo umělá zimní bunda a oteplovací kalhoty. Poctivý harshell využijí asi jen nadšenci, kteří opravdu chodí domů si jen přeprat věci, než zase vyrazí ven.

Nohy v suchu

Věř mi, že nic není na pobytu v přírodě tak otravné, jako mokré nohy. Abychom je udrželi v suchu, je potřeba mít jednak dobré fusekle, ideálně zase poslouží merino vlna, nebo různé směsi bavlny a umělých vláken, které odvedou pot od nohy pryč a zůstanou taky držet na noze pořád na stejném místě – zabrání tak vzniku odřenin a puchýřů.

Co se týče bot, je to trochu alchymie, která se nedá popsat v jednom odstavci, v zásadě ale máme na výběr nízké trekové boty nebo vysoké turistické. Ty vysoké mají pevný kotník, takže se hodí spíš do náročného horského terénu. Zároveň mívají tvrdší podrážku, takže chůze po asfaltu v nich je trochu peklíčko. Trekové boty jsou na lehčí vandry asi dostačující, zde si můžeme vybírat ze stovek variant – textilní, softshellové, celokožené, membránové,… Záleží dost na tom, jak je hodláme používat a jakou máme nohu. Dobrým řešením asi bude dojít si do specializovaného obchodu a nechat si poradit. A klidně si pak vybrat v levnějším krámu, když nepotřebujeme hi-tech vybavení.

No a je to. Víc toho na sebe oblékat nemusíme. Když je zima, přidáme čepici, rukavice a šátek na krk, ale tenhle základ pro většinu situací stačí. Pokud půjdeš po špičkové kvalitě, necháš za vlněné spodky, merino triko a mikinu, kalhoty, softshellovou bundu, převlekové kalhoty a celokožené goretexové boty v obchodě částku kolem 17 tisíc, což je dost raketa. Low-costová varianta Tě přijde na 4,5 - 5 tisíc. Když hodláš chodit ven častěji, rozumné vybavení seženeš do desítky. Je to hodně, ale když se to rozloží do průběhu celého roku, tak se zvládneš vybavit, aniž by Tvá peněženka nějak moc nahlas plakala.

Tolik čtení pro dnešek. V dalším článku se podíváme na další vybavení do přírody - věci na spaní, na vaření a jídlo a další nezbytnosti.

>>> Pokračování článku zde <<<

Související příspěvky:

Pojď ven!


Napište svůj názor

Psát reakce smí pouze registrovaní uživatelé. Pokud jste zaregistrováni musíte se přihlásit.

Souhlas s cookies

Používáme pouze "funkční" cookies nutné pro provoz webu.

Více o GDPR.