Tímhle zvoláním se výrostci mé generace zvali na pěstní souboj (ke kterému si nevybavuji, že by kdy došlo). Jestli se to stále tak používá, nevím, těžko říct, dlouho jsem to neslyšel. Každopádně nenech se mýlit, myslím to čistě jako pozitivní výzvu – pojď ven, protože je to tam dobrý! Jak je to tam dobrý? To se dozvíš v naší nové outdoor minisérii POJĎ VEN!
Před třemi lety proběhl v zemích užívajících národní doménu .cz výzkum s názvem „České děti venku,“ do něhož se zapojily bezmála dvě tisícovky dětí a mladých lidí a obdobný počet jejich rodičů. Cíl výzkumu je asi patrný – zjistit, jak české děti tráví svůj volný čas, jak moc ho tráví venku a co si o tom myslí jejich rodiče. A co z výzkumu vyšlo?
Tak jedním ze zjištění je třeba údaj, že typický český školák/školačka tráví venku průměrně 1 hodinu a 41 minut během všedních dnů a 2 hodiny 49 minut víkendech. Staromilci si u toho mohou rvát poslední zbytky vlasů z hlavy a naříkat, že mládež je líná a nic nedělá, jenže když si vezmeme, že 8 hodin denně spíte, 2 hodiny jíte, 6 hodin jste ve škole, hodinu cestujete, další hodinu se věnujete hygieně a sem tam musíte udělat nějaké úkoly nebo domácí práce, už toho času moc nezbývá… Nicméně v porovnání s číslem 4 hodiny a 14 minut, které průměrně denně strávíte u svítících zařízení (PC, tablet, mobil, televize, konzole apod.), je tu přece jen nějaký prostor ke zlepšení.
Proč ke zlepšení? No protože sami respondenti zmíněného výzkumu uvádějí, že nejraději tráví volný čas venku, až na druhém místě je internet, třetí spánek (můj favorit…), čtvrté počítačové hry a na pátém místě jsou kroužky a jiné zájmové útvary. Takže podle výzkumu sami chcete být venku víc času :)
Dejme tomu, že máš tedy nějaké dvě hodiny denně, které můžeš trávit venku. To může být hodně krátká doba, když máš vzletné cíle, ale žádný plán, jak jich dosáhnout. Třeba za dvě hodiny nestihneš slézt nejvyšší hory světa, nenajdeš pěšky víc než 2 kešky vzdálené aspoň kilometr od sebe (pokud tedy ještě víš, co je to geocaching) ani nestihneš domluvit a odehrát celý fotbalový zápas, pokud hned na začátku nemáš k dispozici dost hráčů, hřiště a míč. Ale! Jestliže víš, jak ty dvě hoďky chceš vyplnit a můžeš se na ně připravit, pak je to čas, který se dá víc než smysluplně využít, protože za dvě hodiny
Taky se dá venku na lavičce čumět 2 hodiny do mobilu, což neodsuzuji, sám to asi dost často dělám, ale nějak se to do toho času „venku“ nepočítá, protože při této činnosti tělo žádnou aktivitu nevykonává a veškerá mentální aktivita se soustředí právě na podněty přicházející z displeje telefonu.
Venku je sluníčko. I když je zataženo, na zem stále dopadají nějaké sluneční paprsky (v noci ne, pochopitelně) a ty nám dělají dobře. V našich klimatických podmínkách je relativně velké procento slunečných dní, které jsou důležité jak pro lidské tělo (slunce prohřívá organismus, umožňuje tvoru vitaminu D apod.), tak i pro naši psychiku (v severských zemích, kde slunce svítí nejméně a kde už má vliv polární noc, se setkáváme s mnohem vyšším výskytem sebevražd a depresí než u jižních národů. Lidé pracující v noci nebo výhradně v interiéru bývají častěji podráždění než lidé pohybující se častěji venku…).
Venku je zeleň. Zelená barva nám zase z nějakého důvodu dělá dobře. Pohled na ni člověka uklidňuje a nevědomky vyvolává pocit čilosti. Pro cheatery upřesňuji, že tak funguje jen pigmentová zeleň, nikoliv zelené světlo zářící z obrazovky.
Venku je vzduch. I když většina z vás asi žije ve městech, někteří i ve velkých městech s nezanedbatelným znečištěním vzduchu, pořád je venkovní čerstvý vzduch přínosem. Člověk je čilejší, lépe se soustředí, má lepší náladu.
Venku je lepší grafika. Na televizi, počítači, mobilu či tabletu vnímáš realitu skrz úzkou výseč tvého zorného pole. To není úplně zdravé pro oči ani pro rozvoj mentálních dovedností. Venku vnímáš plným zorným polem a navíc je zrak doplněn adekvátními podněty jiných smyslů – čich, sluch, hmat. Mozek je tedy nucen vnímat v souvislostech, nikoliv přijímat jen útržkovité informace z elektroniky, což mu umožnuje zdravější růst a vývoj.
Venku je pohyb. I největší pecivál pod sluncem potřebuje pohyb, aby vůbec zůstal na živu. Bez pohybu degeneruje svalstvo, degeneruje kosterní soustava, nekontrolovaně se tělo zanáší tukem a cholesterolem a vůbec to prostě bez pohybu tak nějak nejde. Hodina aerobního pohybu denně na čerstvém vzduchu zajistí, že se tvoje kondice nebude zhoršovat, dvě hodiny pomohou k jejímu viditelnému zlepšování.
Venku jsou lidi. Jasně, na internetu taky a je jich tam víc na dosah. A plně respektuji to, že mezilidské vztahy rozvíjené přes elektronickou komunikaci jsou stejně hodnotné jako ty ve světě mimo obrazovky. Jenže schopnost navazovat a udržovat vztahy face to face je pro vývoj sociálního zdraví člověka pořád nenahraditelná, protože se během této komunikace učíme svižně reagovat, vnímat nevyřčené informace (mimiku, gesta apod.), zpracovávat emoce…, prostě to k životu potřebujeme a internet tohle pořád plně nenahradí.
A na to se vrhneme v dalších pokračováních této minisérie. Příště se podíváme na tipy na nenáročné venkovní aktivity, v dalším článku se mrkneme na to, jak se na ven vybavit, když míříme do přírody a taky pouvažujeme nad tím, co dělat venku, když jsme děti sídliště a všude nás obklopuje beton. Tak čti zase příště! :)