Alpy, Tatry, ale už i naše Krkonoše nebo Jeseníky - všude hrozí laviny. Chystáš se na svah se školou, s rodiči, nebo s kamarády? Ber toto nebezpečí v potaz a nepodceňuj ho, přichází oteplení a riziko lavin ještě poroste!
Situace v Alpách je kritická: Lavina zasypala další hotel… Český snowboardista v Rakousku vyvolal lavinu: Za obecné ohrožení mu hrozí vězení… Ve Švýcarsku zavalila lavina hotel, s auty si pohrála jako s hračkami... Lavina v Malé Fatře zabila skialpinistu. Nebezpečí na horách poroste.
Toto je výběr z novinových titulků za poslední týden a vzhledem k předpovědi počasí se dá předpokládat, že lavinové nebezpečí potrvá a bude nadále růst. Sesuv lavin v těchto dnes hrozí jak v Alpách, tak v slovenských Tatrách a dokonce i v českých Krkonoších a Jeseníkách, což je situace ne úplně obvyklá – 4. (druhý nejvyšší) stupeň lavinového nebezpečí, označovaný jako vysoké nebezpečí, vyhlašovala krkonošská horská služba naposledy před pěti, šesti lety.
I když si toto nebezpečí často moc nepřipouštíme, faktem je, že polovina lidí, které lavina zasype, to nepřežije. Když píšu tyto řádky, vzpomínám na jednoho kamaráda, kterého lavina vzala navždy. Lavina je život ohrožující, i malá lavina může člověka zasypat a zabít, takže dělej vše pro to, aby ses jí vyhnul/a.
Lavina, jak tak nějak všichni tušíme, je rychlý a náhlý sesuv většího množství sněhu po svahu na dráze větší než 50m. Každý rok si laviny v Evropě vezmou desítky lidských životů.
Když frčíme dolů ze svahu, moc si neuvědomujeme, že sněhová pokrývka není jen povrch nahoře, ale že je to různě mohutná vrstva, resp. vrstvy sněhu a ledu. Dole je tzv. podklad, na kterém sedí vrstvy různě starého sněhu. Horní vrstvy tlačí na spodní a tím ji pod sebou lisují, ta pak ve výsledku hustotou připomíná kámen. Dohromady je to pěkná váha a právě tato hmotnost společně s třením je to, co všechen ten sníh drží na svahu. Je to ale křehká rovnováha. Jestliže se změní podmínky, naruší se rovnováha a tření se sníží, nebo sníh ztěžkne, může to začít klouzat dolů, je-li svah dostatečně prudký. Uvádí se, že aby mohla lavina vzniknout, musí mít svah alespoň 22° a více. Většina lavin se utrhne na svahu mezi 35 a 45 stupni, nejčastější je sklon o 38 stupních. I v našich horách (Krkonoších a Jeseníkách) lavinové svahy najdeme! Jak změřit sklon svahu se dozvíš zde.
Vznik lavin ovlivňuje jednak terén a za druhé podmínky. Zásadní podmínkami jsou sníh, vítr, teplota a déšť.
Terén: Nebezpečné jsou nejvíce prudké holé svahy nad hranicí lesa. Pozor na závětrné svahy, kam vítr nafoukal obrovské množství sněhu. Laviny více padají tam, kde je povrch holý a kluzký (travnatý terén je horší, než kamenitý, hodně nebezpečný může být skalnatý terén). Neznamená to ale, že les nás vždy ochrání, nebo že na drsném kamenitém terénu lavina spadnout nemůže. Může.
Vítr: Zejména když při sněžení fouká vítr, což je na horách skoro vždycky, vzniká na závětrné straně veliká vrstva sněhu, která se může uvolnit a způsobit deskovou lavinu. Pokud v průměru nasněží 20 cm prašanu, v těchto navátých místech může být tloušťka sněhové vrstvy třeba 2m!
Místům pokrytých navátým sněhem (shromaždištím) se vyhýbáme 1 až 3 dny od jejich vzniku, za silných mrazů i déle.
Sníh: Jako nový sníh označujeme sníh, který napadl během posledních tří dnů. Míra nárůstu lavinového nebezpečí závisí na množství sněhu a podmínkách, za nichž padal.
Nebezpečí roste, pokud je velký rozdíl teplot mezi starou a novou vrstvou, nebo pokud nového sněhu napadne opravdu hodně.
Déšť: Déšť narušuje sněhovou vrstvu a tím ji poškozuje, zároveň způsobí nárůst hmotnosti sněhu. Čím více prší, tím více vzniká lavinové nebezpečí.
Teplota: Teplota ovlivňuje přeměnu sněhových krystalů a tím také přímo ovlivňuje lavinové nebezpečí. To nastává, pokud dojde k oteplení, ať už jednorázovému, opakovanému, nebo dlouhodobějšímu. Čím je slunce výše, tím více sníh otepluje.
Záludný je stálý mráz. Vlivem mrazu se sníh stane křehkým a citlivým na vnější zátěž. Mráz navíc nebezpečí zakonzervuje.
První den hezkého počasí po sněžení bývá obzvlášť nebezpečný a bohatý na lavinová neštěstí!
Příhodné podmínky pro vznik lavin právě panují, takže nepodceňuj žádná varování, dbej na zkušenosti místních lidí, neriskuj a věnuj pozornost zprávám, výstrahám, lavinových předpovědím a upozorněním horské služby!
90% lavin uvolní člověk svým počínáním. Z toho jasně vyplývá, že ať už jsou podmínky jakékoli, neštěstí jde v drtivé většině případů předcházet! Obzvláště by si to měli uvědomit příznivci skialpinistiky a freeridu. Ve volném terénu riziko lavin zvyšuje množství lidí ve skupině (bezpečnější je jezdit po jednom – rozuměj nikoli sám, ale myšleno udržovat rozestupy), agresivní jízda s pády (bezpečnější je plynulá jízda a rovnoměrné zatížení) a ignorování varovných signálů jako je praskání ve sněhu, nebo spontánní laviny v okolí.
Je to především ignorace varování, přecenění sil či špatné plánování. Tyto faktory mohou mít v horách fatální následky:
Nevěř mýtům, věř horské službě, výstražným cedulím a zkušenostem místních lidí! Pokud je vyhlášeno lavinové nebezpečí a svah uzavřen, vždy to plně respektuj! V opačném případě můžeš ublížit nejen sobě, ale i jiným lidem, kteří se budou pohybovat na stejném místě. Nikdy nejezdi sám/a!
Pokud jsi svědkem pádu laviny, volej ihned pomoc. Na 112 lze zavolat i bez SIM karty a bez kreditu. Měj s sebou v horách vždy nabitý telefon a číslo na horskou službu. Zavalila lavina někoho? Kde ten člověk zmizel? Všímáš-li si, kde jsou tví kamarádi, usnadní to hledání zavalených. Jestliže na místě není signál, je přednostně třeba pokusit se vyprostit zavalené, aby mohli dýchat, na to je ale třeba mít vybavení (sondy, lopaty). Zatímco ostatní vyprošťují, v případě, že mají čím, jeden jde hledat signál.
Jestliže se věnuješ freeridu/skialpinismu, pamatuj, že je vždy třeba mít pořádné vybavení, jinak jde o naprosto hloupý hazard. A ani vybavení tě nezachrání, pod lavinami umírají i zkušení horolezci a skialpinisté navzdory lavinovým sondám. Sjíždět uzavřený svah, nerespektovat pokyny vedoucích či rady místních, nebo jet na blind na freeride není nikdy dobrý nápad a v těchto dnes obzvláště ne. Lépe se připravit s mapou, mrknout na předpovědi a stránky horské služby, poptat se vlekaře a podle toho si naplánovat cestu. Nikdy nechoď do hor sám/a!
Jak vznikají laviny a co je způsobuje
https://skitourguru.com
https://www.horskasluzba.cz/
Sjezdovka není demolition derby aneb Jak se chovat na horách