Nemlč o šikaně!

Nemlč o šikaně!

Nedávno jsem při úklidu našla svoji školní úlohu z gymplu, kde jsem v rámci slohové práce uvažovala nad tím, zda je naše třída dobrý kolektiv či nikoliv. Ve třídě jsem měla super kamarádky a kvůli nim do školy chodila ráda (my holky jsme se mezi sebou docela přátelily, i když někdo s někým víc a s jiným méně). Zároveň mě ostatní spolužáci „brali“ a nikdo mi neubližoval, takže jsem tenkrát dospěla k názoru, že sice nejsme vysloveně parta snů, ale máme se vesměs rádi, a tedy jsme dobrý kolektiv. Dnes nechápu, jak jsem mohla opomenout fakt, že jeden kluk byl psychicky týraný jinými spolužáky tak, že se sebepoškozoval a druhý… popravdě, ten druhý nikoho nezajímal. Ani mě ne. Myslela jsem si o něm, že je to pitomec. To, že mu v šatně kluci plivali do kapes a jinak si ho "dávali" jsem se dozvěděla až na školním srazu po pěti letech... Tenkrát mi ho poprvé bylo líto. A to nemluvím o chudákovi němčinářce, kterou naše třída rozložila tak, že odešla ze školství...

Díky dvěma „slabým kusům“ – neatraktivnímu, předčasně vyspělému „vědci“ a totálnímu looserovi – jsem možná přežila svá školní léta v pohodě. Mohla jsem to totiž klidně být já, kdo byl „divný“ a „zasloužil si to“. Dneska už můžu věc nazvat pravým jménem. I u nás na škole – přestože se jednalo o školu výběrovou – byla. ŠIKANA.

Zkušenost s šikanou má skoro každý

Koncem loňského roku vyšel v Lidových novinách článek, podle něhož agresivita a šikana jsou v českých školách zcela všední. Skoro všichni žáci někdy zažili verbální agresi, fyzickému útoku byly svědkem tři čtvrtiny žáků 7. až 9. tříd českých ZŠ. Pětina dětí stejného věku byla někdy obětí šikany a pětina pachateli. Více než třetina dětí přiznává zkušenost s kyberšikanou. V letech 2000 – 2013 byla šikana tématem 27 158 telefonátů na Linku bezpečí.

Definice šikany

Co vlastně šikana je a co není? Šikana je úmyslné a opakované fyzické i psychické ubližování slabšímu jedinci (skupině) silnějším jedincem (skupinou). Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí druhé osobě, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování a zneužívání.

Od škádlení, které je zábavné pro obě strany, se liší tím, že při šikaně se baví pouze agresor. Druhá strana trpí.

O šikaně můžeme mluvit, pokud útoky jsou:

  • Záměrné
  • Opakují se (ne vždy)
  • Probíhá to dlouhodobě (většinou)
  • Agrese je bezúčelná
  • Útoky jsou oběti nepříjemné
  • Je zde výrazný nepoměr sil

Šikana je např.:

  • pomlouvání a intrikování,
  • navádění ostatních, aby se s Tebou nebavili, posmívání,
  • strkání, šťouchání,
  • bití, kopání, dokonce i škrcení,
  • házení věcmi, schovávání a ničení Tvých věcí,
  • nucení do něčeho, co se Ti nelíbí, bolí Tě, nebo co Tě ponižuje.

Stádia šikany

Šikana nezačne naplno z ničeho nic, je to proces, který vzniká a nabírá dynamiku postupně. Čím je šikana pokročilejší, tím je zvrácenější a šance, že skupina bude po zásahu zvenčí fungovat normálně, se zmenšují. Ovšem bez zásahu zvenčí jsou tyto šance v podstatě nulové.

  1. stádium: zrod vyloučení
    Jde o mírné, převážně psychické formy násilí, kdy se okrajový člen skupiny necítí dobře. Je neoblíben a není uznáván. Ostatní ho více či méně odmítají, nebaví se s ním, pomlouvají ho, spřádají proti němu intriky, dělají na jeho účet „drobné“ legrácky apod. Tato situace je již zárodečnou podobou šikanování a obsahuje riziko dalšího negativního vývoje.
  2. stádium: fyzická agrese a přitvrzování manipulace
    V zátěžových situacích, kdy ve skupině stoupá napětí, začnou žáci, kteří jsou vyloučeni z kolektivu, sloužit jako hromosvod. Spolužáci si na nich odreagovávají nepříjemné pocity - například z očekávané těžké písemné práce, z konfliktu s učitelem nebo prostě jen z toho, že chození do školy je obtěžuje. Manipulace se přitvrzuje a objevuje se fyzická agrese. Ta může být ze začátku mírná a rafinovaná. Ale bude hůř…
  3. stádium (klíčový moment): vytvoření jádra
    Vytváří se skupina agresorů, „úderné jádro“. Tito šiřitelé „viru“ začnou spolupracovat a systematicky, nikoliv již pouze náhodně, šikanovat nejvhodnější oběti. V počátku se stávají jejich oběťmi ti, kteří jsou už ze skupiny vypovězeni a jsou osvědčeným objektem šikany. Jde o žáky, kteří jsou v hierarchii nejníže, tedy ti „slabí“.

    Toto stádium je velice důležité, protože pokud se zasáhne teď (nebo dříve), je velká šance, že vztahy ve skupině se ozdraví a šikana přestane. Čím později se něco udělá, tím hůře! SAMO TO NEPŘEJDE. ŘEKNI O TOM NĚKOMU DOSPĚLÉMU, JE NEJVYŠŠÍ ČAS!!!

  4. stádium: většina přijímá normy
    Normy agresorů jsou přijaty většinou a stanou se nepsaným zákonem. Šikana nabere obrátky, ve skupině zavane nový vítr, ale nepřinese nic pěkného. Málokdo se dokáže vůči šikanování vymezit a vyjádřit nesouhlas. Tlak na soudržnost je příliš silný. U členů „virem“ přemožené skupiny dochází k vytvoření jakési alternativní identity, která je zcela poplatná vůdcům. I mírní a ukáznění žáci se začnou chovat krutě – aktivně se účastní týrání spolužáka a prožívají při tom uspokojení.
  5. stádium: totalita neboli dokonalá šikana
    Násilí jako normu přijímají všichni členové třídy. Šikanování se stává skupinovým programem. Obrazně řečeno nastává éra „vykořisťování“. Žáci jsou rozděleni na dvě sorty lidí – „otrokáře“ a „otroky“. Jedni mají všechna práva, ti druzí nemají práva žádná.

Šikana je záludná v tom, že většinou probíhá úplně skrytě třeba i léta a vše „praskne“ až ve chvíli, kdy se oběť zhroutí. A pak se všichni nestačí divit. Jenže některé šrámy na duši a na těle už jsou v té době nevyléčitelné. Řekni o tom někomu včas. Nejde o žalování, jde o to, požádat o pomoc, která je nutná.

Co se bude dít, až to řekneš

Škola má povinnost šikanu řešit. Začne vyšetřování toho, co se děje. V první řadě se musí podniknout kroky, aby oběť šikany byla v bezpečí. Je jasné, že oběť většinou mlčí, protože se bojí msty. Dá se to ale zařídit tak, aby jí už nikdo neublížil. Musí se však dodržet určitý postup.  Je potřeba, aby vyšetřování šikany vedl někdo, kdo ví, co dělá a vše naplánuje. Určitě se má účastnit odborník, který má speciální vzdělání zaměřené na šikanu.

"Ředitel by se měl obrátit na skutečného odborníka. Ne na experty, kteří se teď často vyjadřují do médií, a přitom neřešili ani jeden případ. Tento specialista by kvalifikovaně odhadl stadium a formu šikany a podle toho by zvolil krizový scénář." Říká v rozhovoru o šikaně pro Lidové noviny Michal Kolář, expert na poruchy chování.

Rady pro rodiče

Pokud zažíváš šikanu a svěříš se rodičům, určitě se ti uleví a celá věc se začne konečně řešit. Je-li situace opravdu vážná, je důležité probrat, jak to teď bude se školní docházkou. Rodiče tě mohou nechat nějakou dobu doma, nebo ti zajistit doprovod do a ze školy. To je velice důležité!

Většinou jsou rodiče první, komu se člověk se šikanou svěří. A většinou pak rodiče jdou celou věc řešit do školy. Je dobré vědět, že každý má právo si k úřednímu jednání přizvat další osobu. Tou může být např. pracovník nízkoprahového klubu pro děti a mládež.

Určitě nechceme školu podezřívat, že se k vyšetřování šikany postaví špatně. Věřím, že lidé obecně dělají to nejlepší, co umí. Na druhou stranu, je spousta případů, kdy učitelé nijak nezasáhnou, nebo zasáhnou zcela nevhodně a věci to neprospěje, naopak. Škola může šikanu ve svých zdech popírat, výpověď oběti označit za smyšlenou. I takové případy jsou.

Rodiče oběti by tedy měli trvat na tom, že požadují odborný zásah. Pokud škola odborníka nemá, je nutné domluvit se, jakým způsobem si ho zajistí. Zde není prostor pro chyby. Šikanu nelze vyšetřovat metodou pokus-omyl. Jedna chyba může způsobit nenapravitelné škody.

Takže, nejprve je třeba se domluvit na jednotlivých krocích a tyto kroky jasně a konkrétně naplánovat. Rodiče by měli přesně vědět, co se kdy bude dít. Rodiče a škola by se měli dohodnout, že se budou vzájemně informovat.

Ne ty, oni jsou vinni

Pokud tě někdo šikanuje, tvoje sebevědomí asi není právě vysoké a ptáš se, proč se to děje zrovna tobě. Jedno bys měl/a vědět: NENÍ TO TVOJE VINA. Nemůžeš za to, že se jiní chovají nechutně, hrubě, zle. Máš strach o tom, co se ti děje, mluvit? Je pochopitelné, že to vůbec  není lehké… jenže mlčením se to nevyřeší. Napiš nám na pokec a společně se na to podíváme. Samozřejmě i anonymně!

Budeme moc rádi, když nám napíšeš také pokud jsi svědkem násilí, se kterým nesouhlasíš, ale nemůžeš s tím nic dělat.

Můžeš se také kdykoliv během dne i noci obrátit na Linku bezpečí na čísle 116 111.

Nebuď v tom sám/a!

Zdroje:

Záchranný kruh. Šikana a násilí.

Lidové noviny. Pokročilá šikana: Jádro agresorů by mělo odejít ze školy.

EDUin. Lidové noviny: Šikana je škole vlastní.

AXA. ŠIKANA - stále častější problém dnešních dětí.

Související články:

Jak přežít špatný kolektiv?

Ještě devět měsíců... Jak já tohle přežiju?


Dotazník není zadán


Napište svůj názor

Psát reakce smí pouze registrovaní uživatelé. Pokud jste zaregistrováni musíte se přihlásit.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.