Syndrom týraného a zneužívaného dítěte (říká se tomu syndrom CAN, což je zkratka anglického výrazu Child Abuse and Neglect) pod svým názvem skrývá celou řádku dost nepěkných věcí. Projedeme si je všechny postupně, aby bylo jasné, co se tím vlastně myslí. Veškeré informace čerpáme ze stránek Dětského krizového centra.
Co všechno rozumíme týráním a zneužíváním
Jedná se o aktivní tělesné ubližování, ale také nezabránění takovému zacházení s dítětem. Fyzické týrání představuje vlastně jakékoli nepřiměřené násilí na dítěti. Je to nejen hrubý útok na dítě, jehož důsledkem je tělesné zranění, trvalé poškození nebo dokonce úmrtí dítěte, ale také pravidelné tělesné tresty užívané jako převažující výchovný prostředek.
- nepřiměřené bití rukou (pohlavky, facky) či různými nástroji (vařečka, řemen aj.)- kopání do dítěte, údery pěstí (může mít za následek až poranění vnitřních orgánů)- popáleniny (např. cigaretou), opaření horkou vodou- bodné rány (často nůžkami) - vytrhávání vlasů, nepřiměřené tahání za ušní boltce (může způsobit až trhliny) - odmrštění, odhození dítěte - škrcení, dušení, topení dítěte - svazování, připoutání - silné třesení, zejména s malým dítětem - odnímání spánku, potravy
Fyzické týrání jde ruku v ruce s týráním psychickým.
Může se vyskytovat samo o sobě, navíc v podstatě vždy provází fyzické týrání, sexuální zneužívání či šikanování.
- časté nadávky, ponižování, zesměšňování, opovrhování - výhrůžky, zastrašování, cílené vyvolávání strachu u dítěte - odmítání dítěte, citové vydírání - permanentní srovnávání s úspěšnějším sourozencem - nepřiměřené zatěžování dítěte domácími povinnostmi či péčí o sourozence - požadavek nereálných výkonů – ve škole, v oblasti zájmové (sport, hudba aj) - násilná izolace, nepřiměřené oddělení dítěte od vrstevníků či ostatních osob
O tomto tématu jsme se už hodně dozvěděli v článku o odvrácené straně sexuality od Dušana. K doplnění informací mrkni na komiksy, které jsme převzali z webu Dětského krizového centra.
Sexuální nátlak může mít mnoho podob. Třeba „online“.
Pachatelem sexuálního zneužívání je bohužel nejčastěji někdo z blízkého okolí dítěte.
Domácí násilí není "normální". Nevidíš cestu ven? První krok je o tom říct někomu dospělému, komu důvěřuješ.
Znamená nedostatek péče, který zapříčiňuje vážnou újmu na vývoji dítěte, a to v oblasti těla i duše.
- neuspokojování tělesných potřeb dítěte, nedostatek přiměřeného jídla, pití, přístřeší, oblečení- nedostatečná lékařská péče, zanedbávání prevence - neuspokojování citových potřeb dítěte, nedostatek náklonnosti, lásky - neustálá neodůvodněná absence ve škole, nepřiměřená dětská práce bránící naplňování vzdělávání - ponechání (zejména malých) dětí bez adekvátního dohledu
- zatahování dítěte do konfliktů mezi rodiči, zneužívání dítěte jako “svědka” (“To on mě přeci napadl”, “Ona si začala”) - získávání dítěte na svou stranu, negativní ovlivňování dítěte proti rodiči - bránění v kontaktu dítěte s druhým rodičem
Někdy máme tendenci věci přehlížet a omlouvat – vždyť se vlastně tak moc nestalo, vlastně jsem si to zasloužil, v každé rodině je něco, apod. Máš to doma fakt blbý? Nebuď na to sám. Sdílené trápení je menší a navíc, společně můžeme najít řešení. Napiš nám o tom na chatu, pracovníci jsou diskrétní a konverzace se nikam neukládá, kontaktovat nás můžeš i anonymně. Pomohou Ti také v Dětském krizovém centru, kam můžeš volat NON-STOP na Linku důvěry, tel.: 241 484 149 nebo mobil 777 715 215.