Není všechno zlato, co se třpytí... (2. část)

Není všechno zlato, co se třpytí... (2. část)

...a není všechno příjemným zážitkem, co se dá technicky považovat za sex. V prvním díle tohoto článku jsme si psali o sexuálně přenosných chorobách, které mohou vzpomínky na příjemné chvíle s partnerem dost zošklivit. V této druhé části se budeme věnovat takovým věcem, které trauma ze sexu vytváří už při aktu samotném.

Sex je zpravidla super věc, pokud se odehrává za dobrovolného souhlasu všech zúčastněných. Nejsem ani v roli kazatele ani v roli moralisty, takže zde nebudu vypisovat seznam oprávněných pohnutek k sexu, to si musíš srovnat podle vlastního vědomí a svědomí proč a s kým se milovat. Nicméně protože všichni lidé nemají svědomí nastavené stejně a protože kombinace chtíče a zlé vůle dokáže někdy způsobit nenapravitelnou paseku, usnesla se společnost na několika základních pravidlech, při jejichž porušení je sexuální chování netolerovatelné. Tato pravidla jsou pochopitelně zakotvena i v českém trestním zákoníku, jehož část "o trestných činech proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti" tvoří takovou osnovu tohoto článku.

Znásilnění

Znásilněním se myslí pohlavní styk, ke kterému je oběť donucena násilím nebo výhružkami, případně je k němu zmanipulována kvůli své bezbrannosti. Znásilnění není vyloučeno ani ve svazcích, kde se vzájemný sex očekává - pokud například manželka nechce se svým mužem spát a ten ji k tomu přesto donutí, bude se jednat o znásilnění (a ke všemu o jeho bohužel typický příklad). Znásilnění je po vraždě považováno za nejvíce zraňující zločin, protože si oběť odnáší újmu nejen fyzickou, ale především i psychickou, která jí trvale poznamená život.
V České republice je denně na policii nahlášen 1 - 2 případy znásilnění. Průzkumy však dokazují, že jen 8% obětí tento trestný čin oznámí. Z toho vychází, že u nás dochází k přibližně 12 - 25 znásilněním každý den! Proč se tak málo případů dostane na stůl policie? Důvodů je hned několik, v mnoha případech oběť není ochotná znásilnění nahlásit kvůli vztahu s pachatelem (až 75% pachatelů udržovalo s obětí před činem dlouhodobý kontakt), někdy se oběť bojí stresu z vyšetřování a soudu nebo že se nenajde dostatek důkazních materiálů; většinou oběti znásilnění zamlčí kvůli strachu před reakcí okolí - ve společnosti kolují různé mýty o tom, že si za znásilnění oběť může sama, protože se chovala vyzývavě, dráždila svým oblékáním,... Je to hloupost! Oběti znásilnění jsou vždy čistě oběti a není možné jim přisuzovat podíl na vině. Ostatně ze statistik vyplývá, že pro pachatele nehraje fyzická atraktivita oběti žádnou roli. 
Základní trestní sazbou za znásilnění je 6 měsíců až pět let ve vězení. Pokud je však spácháno na nezletilé osobě nebo se zbraní nebo pokud se jedná o soulož nebo srovnatelnou formu pohlavního zneužití, sazba se zvyšuje až na 10 let. Ještě o dva roky více hrozí pachateli, který znásilní dítě mladší 15 let nebo jinou osobu, jejíž možnost se bránit je prakticky nulová, popřípadě pokud oběti těžce ublíží na zdraví. A nakonec až na 18 let může být odsouzen pachatel, jehož oběť kvůli znásilnění umře.

Sexuální nátlak

Sexuální nátlak trestný čin, při němž pachatel přiměje obět k pohlavnímu styku zneužitím svého postavení vůči oběti (například šéf, který nutí svoji podřízenou k sexu pod výhružkou, že jinak dostane menší výplatu). Stejně se označuje i to, když pachatel násilím nebo výhružkami nutí oběť k sebeukájení nebo obnažování. 
Odstupňování trestů je podobné jako u znásilnění, jen s trošku nižší horní hranicí. Takže základ je trest odnětí svobody na 6 měsíců až 4 roky, ale pokud jde třeba o sexuální nátlak páchaný na dítěti od patnácti let, trest je až 12 let ve vězení. Pokud sexuálním nátlakem pachatel své oběti způsobí smrt, čeká na něj až 16 let za mřížemi.

Pohlavní zneužití

Minimálně z jednoho z dřívějších článků už víš, že je u nás sex s osobou pod 15 let nezákonný. A člověk, který takový sex provozuje, se dopouští právě trestného činu pohlavního zneužití. Ale pozor, nemusí jít jen o soulož! Rozeznáváme spoustu druhů pohlavního zneužití, z nichž některé jsou dokonce i bezkontaktní. Mezi ně patří třeba odhalování genitálií nebo masturbace před dítětem (exhibicionismus), sledování nahých nebo svlékajících se dětí (voyerství) nebo verbální zneužívání - popisování sexuálních aktivit před dítětem (pornolálie).Přestože tyto přečiny nezpůsobují dítěti fyzickou újmu, mohou velmi vážně narušit jeho další vývoj.
Vážnější pak jsou pochopitelně kontaktní neboli dotykové formy pohlavního zneužití. Sem se řadí orální sexuální aktivity (nejen samotný orální sex, ale i například "francouzák" s dítětem), nucení dítěte k masturbaci pachatele, dráždění genitálií nebo konečníku dětí, osahávání genitálií a dalších erotogenních zón (prsa, hýždě, podbřišek,...) dětí nebo třeba simulovaná soulož (tření genitálií pachatele a dětské oběti o sebe).
Nejbrutálnější formou zneužívání je samozřejmě soulož s dítětem, která zanechává v oběti nejen obrovské psychické trauma, ale většinou i vážné fyzické zranění. Tento trestný čin pachatel provádí penisem, prsty nebo i jiným předmětem (tedy pachatelem může být i žena).
Ve společnosti panují mylné představy, že pohlavní zneužití je práce čistě pedofilů skryvajících se kdesi v lesích nebo sklepeních a že pokud děti nechodí pozdě večer samy venku, nemůže se jim nic stát. Nejčastějším pachatelem je však někdo z nejbližší rodiny dítěte! Dokonce nemusí jít ani o pedofila, ve skutečnosti jen asi desetina pachatelů pohlavního zneužití dítěte skutečně trpí pedofilní sexuální poruchou. Mezi další otřepané mýty patří, že se zneužívání týká jen dospívajících dívek nebo dětí z nižších společenských vrstev. Faktem je, že nejohroženějšími skupinami jsou děti ve věku 3-6 a 12-15 let, přičemž asi čtvrtina obětí jsou chlapci (u nichž bývá většinou pachatelem muž, nikoliv žena). A se vzděláním, finančním zázemím nebo společenským postavením také nemá pravděpodobnost zneužívání co dočinění - pravda je taková, že k sexuálnímu zneužívání dětí dochází většinou v rodinách, které navenek vypadají jako dobře fungující.
Základní sazba je 1 - 8 let ve vězení. Pokud je pachatel rodičem nebo opatrovníkem oběti, trest se zvyšuje až na 10 let. Pokud je oběti způsobena fyzická újma, agresor si posedí až dvanáct let a ne o moc méně než 18 let za mřížemi čeká na tyrana, jehož oběť kvůli zneužívání zemře.

Incest

Pokud dáváš v hodinách dějepisu pozor, jistě Tě zarazilo, jak často se v historii zejména u některých panovnických rodů setkáváme s tím, že spolu měli děti více či méně blízcí příbuzní. To samozřejmě mělo vliv na úpadek jejich genofondu a vedlo k degeneraci nebo i vymření rodu. Přestože společnost už dávno ví o tom, že s příbuznými by člověk mít sex (a tedy ani děti) neměl - je to zakázáno už například ve Starém Zákoně, tedy někdy kolem 7. století př. n. l. - i dnes se najdou lidé, kteří se ve zvrácené posedlosti čistotou rodu nebo i z jiných pohnutek incestu (sexu s rodinnými příslušníky) dopouští. I na tuto věc zákon pamatuje a vyměřuje trest odnětí svobody až na 3 roky těm, kdo se dopustí soulože se sourozencem, rodičem nebo dítětem (dospělým; za sex s nezletilým dítětem se počítá trest podle paragrafu o pohlavním zneužití).

Kuplířství

Jako kuplířství se označuje nucení či svádění jiných osob, aby provozovaly prostituci, případně profitování z této činnosti. Kuplíři jsou tedy pasáci nebo majitelé nevěstinců. Dohledávání a trestání kuplířů bývá velmi náročné, protože prostitutky ze strachu ze svého pasáka často odmítají vypovídat, případně majitelé "vykřičených domů" hledají různé právní kličky, jak svůj byznys alespoň na oko legalizovat. Policii pak vysvětlují, že nikoho k prostituci nenutí, jen prostitutkám pronajímají pokoje ve svých hotelech a netuší, k čemu ty pokoje holky využívají... Každý samozřejmě tuší, jak to je ve skutečnosti, ale dokazování je vcelku zdlouhavé. 
Jelikož je kuplířství spjato s často vysokým ziskem pachatele, krom obvyklých trestů odnětí svobody se může kuplíř těšit i na propadnutí majetku získaného trestnou činností. Pobyt ve vězení pak může trvat až čtyři roky v případě "malých ryb" a až osm let pro pachatele, kteří jsou součástí organizované skupiny. Pokud oběti kvůli prostituci prodělají těžkou újmu na zdraví nebo umřou, kuplíři hrozí 12 respektive 15 let ve vězení.

Delikty spojené s pornografií

V minulosti se společnost k pornografii stavěla různě, většinou mnohem odmítavěji než dnes (tedy alespoň na oko). Dnes je možné v porno průmyslu víceméně legálně působit a zrovna tak je možné legálně pornografické materiály užívat pro svoji potřebu. Nicméně jsou stále věci, které legální nejsou. Zákony před pornografií chrání především děti, takže je trestné dětem pornografii zpřístupňovat nebo přímo ukazovat (2 roky odnětí svobody), prodávat nebo nabízet způsobem, který má velký dosah - internet, televize, rádio,... (až 3 roky). Osobám, který vytváří pornografický materiál s dětmi, hrozí až 8 let, a kdo dětské porno uchovává, toho čekají až 2 roky ve vězení. Dále je tresné vyrábět nebo šířit pornografické materiály zobrazující násilí, neúctu ke člověku nebo sex se zvířaty (až pět let odnětí svobody).

 

Pevně doufám, že se s výše uvedenými hrůzami nesetkáš jinde, než v tomto či podobném informačním článku. Pokud ses však s něčím takovým setkal/a nebo máš obavu, že s Tebou někdo má nekalé úmysly, nenechávej si to pro sebe! Můžeš využít pomoci krizových linek nebo třeba i našeho poradenského chatu. Všechny tyto služby můžeš využívat samozřejmě i anonymně.  Zrovna tak pokud víš o kamarádovi, kamarádce, kteří si prošli takovým traumatickým zážitkem, můžeš se s pracovníky poradit, jak bys jim mohl/a pomoci! 


Dotazník není zadán


Napište svůj názor

Psát reakce smí pouze registrovaní uživatelé. Pokud jste zaregistrováni musíte se přihlásit.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.     Další informace

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.