Kauza Albertov

Kauza Albertov

Není příliš obvyklé, aby se strhla taková mela kvůli místu v malé, sotva tři sta metrů dlouhé uličce. Čím je Albertov tak významný, že stojí o takovou pozornost? Proč si ho nárokují studenti a rádi jej využívají politici? Co důležitého se tu kdy událo?

Albertov je jednou z vícera ryze školských ulic v Praze. Vedle sebe tu sídlí dvě fakulty Univerzity Karlovy a hned za rohem ještě jedna fakulta ČVUT. No a kde je tolik škol, tam je pochopitelně hodně studentů. A kde jsou studenti, tak jsou také myšlenky, mnohdy takové, že vládnoucím skupinám nejsou zrovna po chuti. Vždyť co by to bylo za mládež (navíc vzdělanou), kdyby nebojovala za své ideály a nerevoltovala proti nešvarům ve společnosti? Ale to samo o sobě není důvod albertovského věhlasu, takových míst je po naší zemi mnoho. Svůj význam Albertov získává především ve spojení se sedmnáctým listopadem, respektive se sedmnáctými listopady.

V říjnu 1939, kdy české země byly již plně v područí nacistického Německa, uspořádali studenti pokojnou demonstraci k výročí založení Československa, jako tichý protest proti okupaci. Nacisté tuto událost brutálně rozehnali a při tom zabili pekařského učně Václava Sedláčka a zranili studenta Jana Opletala. To vyvolalo vlnu nevole a následovaly další protesty. Při jednom z nich byl smrtelně zraněn právě student lékařské fakulty Opletal. Jeho pohřeb se nekonal jinde, než zrovna na Albertově a přerostl v doposud největší protestní akci proti hitlerovské okupaci. Na ten popud Hitler nechal zavřít všechny vysoké školy, protože ve studentech cítil moc, které se bál. K uzavření škol došlo 17. listopadu. Ta událost obletěla svět a o dva roky později byl tento den vyhlášen jako Mezinárodní den studentstva.

Od té doby se stal Albertov místem, kam si studenti chodili listopadové události připomínat. O padesát let později, v roce 1989, se však na tomto místě sešlo mladých lidí nezvykle hodně. Důvod byl prostý - protest proti jiné, tentokrát komunistické, diktatuře. Z Albertova potom tisíce studentů vyrazily na pochod směrem k Národní třídě, kde byl průvod zátarasou Veřejné bezpečnosti ukončen, obstoupen, zmlácen a rozehnán. Bezbranní studenti se tímto obdrženým výpraskem stali hybnou silou, která definitivně svrhla komunistický režim. I apatickému a bojácnému národu totiž došlo, že ideologii, která trestá slova obuškem, tu už nechce. 

Tedy opět velká událost s dalekosáhlými důsledky, opět 17. listopad, opět studenti a opět Albertov. Není divu, že si na něj studenti nenechají sáhnout a vnímají jej jako úctyhodné místo, kam si chodí připomínat odvahu a hrdinství svých předchůdců, vzdát čest jejich památce a oslavovat svobodu a demokracii, za niž se v obou dvou událostech bojovalo. Jenže díky svému symbolickému významu je Albertov i oblíbeným místem pro akce politiků a státníků. Pokud jsou akce obou skupin slučitelné, pak není problém, ale když kvůli politikům nejsou studenti vpuštěni na studentské místo ve studentský svátek, z pochopitelných důvodů se jim to nelíbí. A to se stalo právě letos.

O zábor ulice zažádala příznivkyně prezidenta ČR Miloše Zemana a konat se zde mělo jeho vystoupení podpořené hnutím Blok proti Islámu. Náplní akce pak bylo vyjádření nesouhlasu s přijímáním uprchlíků ze Sýrie a dalších blízkovýchodních zemí. Ať už jsou naše názory na tuto problematiku jakékoliv, ruku na srdce - šíření strachu a nesnášenlivosti vůči některé kultuře a náboženství nejsou zrovna hodnoty, za které by studenti kdy bojovali a které by Albertov symbolizoval. Studentům pak ani nebyl umožněn přístup k pamětní desce, aby zde mohli položit květiny a zapálit svíčky. Uvedeným důvodem byla bezpečnost prezidenta, byť se skupina vysokoškoláků na místo domáhala více než dvě hodiny před začátkem ohlášené akce. Olej do ohně vlil i prezidentův mluvčí Ovčáček, když snahu studentů dostat se k pomníku označil za předem připravenou provokaci. O vlnu nevole se však postaral i sám Zeman, když své odpůrce, kteří mu před rokem vystavili symbolické červené karty, nazval stádem ovcí a fašisty.

Studentskou obec tyto skutečnosti, když to mírně řekneme, rozesmutnily. Ve společnosti sice nalezli pochopení jen u zhruba čtvrtiny občanů (tolik procent vyjádřilo v průzkumech nesouhlas s tím, že Zeman společně antiislámským hnutím zneužili toto místo a svátek ke své politické prezentaci. Další přibližně čtvrtině se prozemanovská akce zamlouvala, třetí čtvrtina nevěděla, jak se k tomu postavit a poslední čtvrtině lidí to bylo jedno), ale zastali se jich mimo jiné i představitelé mnohých vysokých škol, pod jejichž záštitou se dnes, 22. 11. na Albertově konala náhradní akce s názvem Skutečné uctění památky 17. listopadu na Albertově. Byť se jí účastnili také známí politici, byla akce ryze vzpomínková bez vyjadřování politických názorů a zcela v rukou zástupců studentských organizací. 

Více informací o dnešní události i celé kauze můžeš získat například z vysílání České televize.


Dotazník není zadán


Napište svůj názor

Psát reakce smí pouze registrovaní uživatelé. Pokud jste zaregistrováni musíte se přihlásit.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.     Další informace