Jak cenná je koruna?

Jak cenná je koruna?

Psali jsme, že nynějším tématem na našem portálu budou peníze. A čím jiným do tématu skočit, než otázkou, co to peníze jsou a jakou vlastně mají cenu?

Když jsem byl letos na táboře s dětmi, jednou z nejoblíbenějších her byly takzvané „orchideje.“ Princip hry je jednoduchý – hráči hledají po lese různě barevné papírky představující různě vzácné druhy orchidejí. A nosí je vedoucím, kteří jim za ně dávají jiné papírky (jakože peníze). Zní to až prostoduše, když to pojmeme jako běhání a výměnu různých papírků. Ale finanční trh je vlastně dost podobná hra. Peníze také mají podobu nějakých papírků, popřípadě kovových placek nebo dokonce jen čísel zapsaných na těch správných místech. A vyměňují se někdy za reálné zboží a služby, mnohdy zase jen za jiné „papírky“ (třeba akcie). A nic z toho nemá stálou hodnotu – ani to zboží ani peníze samotné. Ta se totiž mění v závislosti na mnoha věcech.

1 koruna stojí...

Asi nejjednodušeji můžeme určit hodnotu peněz podle toho, co si za ně můžeme pořídit. Tak třeba jedna Koruna česká má hodnotu zhruba poloviny rohlíku, deseti deka mouky, dvou centilitrů piva, pětiny jedné cigarety nebo třeba 3 minut nájmu průměrného pražského bytu.

Obráceně si můžeme říct, že 1 koruna je výsledek zhruba minutové práce uklízečky, asi půlminutové práce sociálního pracovníka nebo šestivteřinové práce poslance. A tady to začíná být zajímavé, protože zatímco běžný denní nákup jídla stojí zmíněnou uklízečku zhruba tři a půl hodiny práce, poslance tento nákup stojí sotva dvacet minut. Co to znamená? Třeba to, že když nemáme poslanecký plat (nebo třeba plat vyššího managementu nějaké větší firmy, ať to tu nevyzní, že závidíme vrcholným politikům jejich příjmy), nemůžeme si dovolit jejich životní úroveň, protože si na ni jednoduše nevyděláme.

Boty za dvojku? Pro někoho málo, pro někoho moc...

Pak je tu něco, co můžeme nazvat hodnotou priorit. Vezměme si dvě věci, které mohou stát řádově stejné množství peněz. Třeba telefon a boty. Opravdu levné kousky budou v obou případech stát mezi pěti stovkami a tisícovkou, modely, na které se dá spoléhat, nalezneme někde mezi dvěma a pěti tisíci, ale určitě si můžeme vybrat také telefon/boty za desítku. A k nim si vezměme dva případné kupce s podobnou mzdou. Třeba velitele horské služby a nějakého obchodního zástupce menšího podniku. První ke své práci potřebuje určitě kvalitní obuv, ve které mu neomrznou prsty, neuklouzne v ní na sněhu, nepromokne, vydrží sníh, bláto, oheň, mráz… A protože je ke své práci opravdu potřebuje, určitě se mu vyplatí pořídit si ty boty za deset tisíc a nebude to vnímat tak, že utrácí za něco zbytečně drahého. Na druhou stranu od telefonu (minimálně pro výkon své profese) bude potřebovat to, aby to mělo dlouhou výdrž nabití, aby to volalo a psalo zprávy. Cokoliv nad to je bonus. A tyto podmínky splní mobily i za ty dva tisíce.
Obchodní zástupce to bude mít zcela jinak. Při své práci toho asi najezdí víc autem, než nachodí pěšky, takže pohodlná městská obuv za patnáct stovek by mu mohla stačit, kupování dražších bot by mohl právem vnímat jako utrácení. Ovšem od telefonu toho potřebuje hodně – volání, zprávy, internet, maily, kalendář, možnost synchronizace s počítačem, i navigace se při služebních cestách uplatní… Zkrátka se mu vyplatí investovat do modelu klidně za tu desítku, protože mu to ušetří spoustu času a možná i práce navíc.

Nemůžeme tedy lehce hodnotit, jestli je nějaká věc levná nebo drahá – pro každého je hodnota peněz daná prioritami úplně jiná. Některé věci jsou pro nás zbytečně drahé zkrátka proto, že tak drahé nepotřebujeme.

Ups, zapomněl jsem na nájem...

Mezi věci, které určitě potřebujeme všichni, bude patřit bydlení, voda, elektřina, případně plyn. A pak věci, které třeba nepociťujeme, že bychom potřebovali, ale minimálně je platit musíme – odvoz odpadu, pojištění, náklady na provoz domu apod. Společné pro ně je nejen to, že je platit musíme, ale i to, že úplně jednoduše nemůžeme ovlivnit výši těchto nákladů – výši nájmu třeba můžeme ovlivnit výběrem většího nebo menšího bytu, ale určitě se nebudeme stěhovat každý měsíc podle toho, jak na tom zrovna finančně jsme… S těmito náklady je tedy nutné počítat jako s něčím nedotknutelným, na co každý měsíc musíme mít. A pokud máme měsíční příjem třeba 25000 Kč, což může být průměrný čistý příjem v ČR (průměrná mzda se letos uvádí jako 31851 Kč, ale to je hrubá mzda – část se strhne jako daně a zálohy na pojištění ještě dřív, než člověku dorazí na účet) a výše popsané náklady nás stojí 16500 Kč, po odečtení těchto nákladů nám reálně zbývá osm a půl tisíce. Řekněme, že za jídlo necháme další 3500,- a rázem nám na měsíční útratu zbyde 5 tisíc.

Bydlet musím každý měsíc, ale potřebuju každý měsíc na dovolenou?

To už nezní tak dobře, co? Ale nezoufej, neznamená to, že by sis nikdy nemohl/a pořídit nic dražšího, jen musíš myslet na další věc – vyplatí se koupě té věci vzhledem ke své životnosti? A můžeme vedle sebe postavit zase dvě podobně drahé věci – třeba týden v luxusním wellness centru a kvalitní počítač. Za obojí dáme dobrou dvacítku. Samozřejmě můžeš mít priority poskládané úplně jinak než já, ale osobně bych považoval čtyřměsíční šetření na týdenní wellness pobyt za nesmyslné, zatímco u počítače, který mi vydrží další 4 roky, mi to smysl dává.

A s nákupy dražších věcí je samozřejmě spojená další věc – neměly by se všechny odehrávat v jednom měsíci, ale to Ti jistě došlo :)

Jsou faktory, které hodnotu koruny ovlivňují a se kterými nic nenaděláme – třeba kurz koruny vůči ostatním měnám, který ovlivňuje cenu importovaného zboží a naopak i hodnotu zboží, které vyvážíme z ČR ven (a tedy třeba i mzdu člověka, který toto zboží vyrábí). Navíc tento kurz se pohybuje dost nepředvídatelně podle složitých zákonitostí trhu.
Ostatní faktory ale máme pevně v rukou a můžeme podle nich docela přesně určit, co je pro „naši korunu“ drahé a co ne. Stačí si zodpovědět tyto otázky:

  • Mám na to?
  • Stojí mi to za úsilí, které jsem na tu „korunu“ musel vynaložit?
  • Potřebuji tak drahou věc?
  • Zbyde mi na věci, které potřebuji víc?
  • Vyplatí se mi tahle investice?

A s tím si můžeme lehce sestavit náš vlastní rozpočet. A jak na to? To si napíšeme zase příště ;)

Pokud to do té doby nevydržíš, nebo je nějaké (nejen) finanční téma, které Tě pálí? Napiš nám na Pokec a můžeme to tam spolu probrat.


Dotazník není zadán


Napište svůj názor

Psát reakce smí pouze registrovaní uživatelé. Pokud jste zaregistrováni musíte se přihlásit.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.