Karanténa trvá a trvá a trvá. Svaly ochabují a ochabují a ochabují. Kila přibývají a přibývají a přibývají. Chuť něco dělat slábne a slábne… A dost! Návrat do normálního života možná potrvá ještě týdny a měsíce, ale abychom se do něj vůbec kdy vrátili, je potřeba začít teď! U sebe doma, přičemž klíčová slova jsou aktivita a pohyb. Pojď do toho s námi!
Mimochodem, včera skončily velikonoční prázdniny, všiml/a sis toho? No bodejť, vždyť není podle čeho to poznat. V pátek i svátek jsme doma, děti určitě a spousta dospělých tak. Venku je umrtvený provoz, takže podle stupně zaplnění silnic poznáme spíš stav počasí než den v týdnu. Na pravidelné pořady v televizi nikdo nekouká a na internetu je všechno pořád. Takže čas moc nevnímáme a dny plynou a plynou… A to bych se opakoval úvodními větami z perexu (to je ten první odstavec psaný tučným písmem).
V šedi tohoto bezčasí jsi možná mezi záplavami čísel vypovídajících o počtu nově nakažených a uzdravených a zemřelých a mezi záplavami různě protichůdných a zmatečných vyjádřeních členů vlády a epidemiologů (challenge: naučíš se vyslovit tohle slovo bez zakoktání dřív, než skončí karanténa? Mně to pořád nejde.) zaznamenal/a vyjádření několika vesměs psychologů a psychiatrů, že tato pasivní mrtvolnost není ani trochu dobrá. Ani pro naše tělo ani pro naši psychiku. Něco málo jsme o tom psali i tady. Jenže co s tím? Co jsme zavření doma, zdi našich bytů a domů jako by se k sobě stále přibližovaly a ten prostor nám přijde menší a menší, takže vymyslet něco akčního, co můžeme podnikat doma, je stále těžší. Naštěstí jsou tu ty naše internety a na nich kupa návodů, tipů a podnětů, co se dá doma dělat.
Fotbal je rozhodně jedním z nejoblíbenějších sportů u nás, ne-li tím vůbec nejoblíbenějším. Stadiony a hřiště sice stále zejí prázdnotou (pokud člověk není v Bělorusku - tam se jako v jediné zemi v Evropě stále hrají všechny soutěže bez přerušení) a hrát kopanou s dvoumetrovými rozestupy a s rouškami na obličeji by šlo asi stěží, s trochou představivosti (a benevolencí rodičů) však lze změnit i domácí pokojík v tréninkové centrum.
Se zásobníkem více než čtyřiceti instruktážních videí přispěchala Fotbalová asociace České republiky v rámci projektu Můj první gól. Seriál “Trénuj doma” je rozdělený na čtyři části:
...na pomoc druhým, na hru s kamarády, na epidemii koronaviru, na pobyt v přírodě. Skauti jsou v mých očích prostě borci, kteří se úchvatným způsobem učí být připraveni na všechno. A jelikož ani v dobách epidemiologicky nevýznamných, tedy normálních, se nezaměřují na jednu činnost nebo jednu konkrétní oblast života, ani teď nepřichází s nudným nebo jednostranným cvičením. Na stránkách skaut.cz najdeš opravdu rozmanité tipy na program na doma, které by vlastně bavily i mě jako dospěláka.
Další padesátku aktivit na doma najdeš tady.
Dalším zajímavým projektem přispěla Velo akademie, která normálně funguje jako cyklistický oddíl dětí a mládeže a organizuje cyklistické kroužky pro různé věkové i výkonnostní skupiny. Jelikož však kroužky jakožto zájmové vzdělávání byly taktéž postiženy karanténou, museli se trenéři a vedoucí oddílů přizpůsobit a svoji aktivitu napnout jiným směrem. Vznikl tak blog s třiceti díly, který představuje tréninkový plán na jeden měsíc - každý den jeden cvik. Cílem není podle autora blogu Martina Raufera ani nahnat kondici ani svaly ani nahradit běžný cyklistický trénink. O kolo tu vlastně zas až tak moc nejde. Smyslem je využít karanténu jako šanci něco změnit. Nepromarnit ten měsíc (dva? tři?) prazvláštního času a naučit se nějaké nové věci. Třeba drobnosti, které ale přispějí celostnímu rozvoji člověka. K čemu je třeba žonglování? Nejen k vystoupení v cirkuse, ale hlavně k procvičení postřehu a posílení periferního vidění, které nás chrání například v silničním provozu. K čemu je stoj na kladině na jedné noze se zavřenýma očima? Krom příležitosti parádně se zrakvit při případném pádu to výborně posiluje posturální svalstvo, zlepšuje koordinaci mezi rovnovážným ústrojím vnitřního ucha a celou pohybovou soustavou, což potřebujeme pro skoro všechno, co v životě děláme (krom ležení)...
Jestli dáš poctivě měsíc téhleté série, rozhodně nepůjdeš s kondičkou, ale ani s psychikou dolů!
Blog najdeš zde.
Ani fotbal ani cyklisticko-cirkusácko-jogínské cvičení Tě neláká? Nevadí, můžeš se poohlédnout po něčem jiném. Pomalu každá organizace, která pracuje pro děti a mládež, přispěchala se svojí troškou do mlýna, takže ať už Tě zajímá výtvarka, hudebka, sport nebo libovolný pohyb, námětů na internetu najdeš dost a dost. Zaujal Tě nějaký víc, než ty zmíněné v tomto článku? Poděl se o ně s námi a rádi tento článek o Tvůj tip rozšíříme. Stačí napsat třeba do komentářů pod článek, na facebooku nebo na instagramu.
Článek vznikl díky podpoře projektu Pomozte dětem organizovaného Českou televizí a Nadací rozvoje občanské společnosti.