Doba plastová

Doba plastová

„Proč oni na to navlékají ty olačky, to nepochopím! Jednou se v těch hromadách plastu utopíme!“ durdila se před lety kamarádka z ostravska, zatímco se snažila stáhnout z okurky umělohmotný obal. Uběhlo více než 10 let a lidé si mezitím opravdu začali uvědomovat, že naše krásná modrá planeta je zamořena plasty – a to jak na makro, tak na mikro úrovni. Co to znamená? A jaké důsledky z toho plynou pro nás?

Plast je velice oblíbený materiál, bez něhož si skoro ani neumíme představit život – slouží jako obalový materiál, používá se v elektronice, ve stavebnictví, v textilním průmyslu – zkrátka všude. Je levný, odolný – prostě „happy plastic"! Jenže obrovská produkce plastů má také své stinné stránky.

Od padesátých let dvacátého století lidstvo vyprodukovalo nejméně 6 miliard tun plastového odpadu. Asi 9 procent se podařilo zrecyklovat, ale zbytek byl buď spálen (12 procent), nebo se dostal na skládky či do přírody (79 procent).

Je známo, že plasty se velice dlouho v přírodě rozkládají. Trvá to i stovky let. Vzhledem k tomu, že z celkové světové produkce plastů se pouze asi 14% recykluje, lze si snadno domyslet, že plasty tady budou po nás kralovat ještě hodně dlouho.

Evropa je druhým největším výrobcem plastů. Ročně vyprodukuje 50 milionů tun plastů! A zhruba 40% z tohoto čísla tvoří obaly, často jde o produkty na jedno použití.

Vaše odpadky už nechceme, vzkazuje Čína

Až doposud náš odpad skupovala Čína, která byla dlouhá léta největším dovozcem recyklovatelných materiálů vůbec. V loňském roce dovezla z rozvinutých zemí, jako jsou země EU, Spojené státy, nebo Japonsko, 7,3 milionu tun plastu. Jenže Čína už naše odpadky nechce – do konce roku přestane plasty dovážet, neboť zjistila, že lepší bude zaměřit se na zpracování vlastního odpadu, kterého začíná mít více než dost.

Vzhledem k tomu, že 87% plastů z EU (podobně jsou na tom Spojené státy i Japonsko) se recykluje právě v Číně, panují oprávněné obavy, že všechny ty naše plasty nebudou recyklovány vůbec.

Kam s plasty?

Nikdo tak neví, „kam s ním“. Spalovat plasty je značně nezdravé a zavézt na skládku není o mnoho lepší řešení, nehledě na to, že takové skládky čas od času vzplanou požárem.

Zamořené oceány

Zdálo by se, že plastový odpad je problém nejvýše estetický, který se vyřeší úklidem z očí. Málo si ale uvědomujeme, že znepokojivě vysoké procento našich odpadů končí v oceánech, na jejichž dně se bez přístupu kyslíku, větru a světla stávají takřka nesmrtelnými.

Zobali vrabci, zobali, igelitové obaly

Každý kilometr moří a oceánů obsahuje 74 tisíc kusů plastů! Ročně plasty v moři zabijí na 100 tisíc mořských savců a přes milion ptáků. Zvířata totiž pach plastu v moři vnímají jako potravu (plast je cítit krilem) a umírají na plasty ucpaná střeva. Tahle bolestivá smrt se týká nejen ptactva, ale také delfínů, velryb a jiných živočichů.

Na tento problém ekologové a ochránci zvířat upozorňují již dlouho. A dlouho tomu nebyla věnována patřičná pozornost. Jenže ono to není jenom o mrtvých mořských živočiších. Ono je to i o nás!

Vrchol potravního řetězce

Do popředí vědeckého zkoumání se nyní dostává mikroplast – částečky plastu od půl centimetru do velikosti okem nepostřehnutelné, které byly nalezeny i v odlehlých částech oceánů jako je Arktida. Mikroplast vzniká z domovního odpadu, nebo kosmetiky – různé gely a pasty totiž obsahují mikrokuličky plastu. A stejně, jako ptáci žerou igelitové pytlíky, mikroplast zase bohužel konzumuje zooplankton – ty malé vodní breberky, které slouží jako potrava dalším, větším živočichům. Také zooplankton má plastem doslova ucpané vnitřnosti, a protože větší živočichové požírají ty menší, plast se v tělech mořských živočichů hromadí. Hádej, kdo je na konci toho potravního řetězce a kdo dostane největší dávku toxického nestravitelného plastu? Ano, jsme to my, lidé.

Co přesně znamená, že rozkládající se plast je toxický?

Znamená to, že je zdraví škodlivý. Např. rybám způsobuje záněty orgánů, ovlivňuje reprodukční systém mořských živočichů, malé částečky plastu jsou navíc nosiči dalších škodlivých chemikálií.

Je to už i v pitné vodě!

Pokud mořské živočichy nejíš, stejně nemáš vyhráno. Bohužel se plasty ve formě mikrovláken dostávají také do pitné vody – nedávný výzkum popsal, že v 83 procentech vzorků odebraných po celém světě tato hmota je. Tento problém se týká i České republiky.

Co se s tím dá dělat?

Nerada bych tě zahltila depkou, které teď na podzim máme i tak dost. Pojďme si tedy říct něco pozitivního, něco, co může každý z nás udělat, aby se situace zlepšila!

Omez spotřebu plastu. Přemýšlej o tom, co si kupuješ. Zde je několik tipů, co může udělat každý z nás:

  • Nekupuj si pití v plastové lahvi. Kup si nějakou pěknou zdravou lahev, kterých je teď na trhu mnoho a v té si nos vodu. Nebo si udělej šťávu, čaj, přidej do vody ovoce či bylinky. V obchodě si vybírej produkty ve skle, ne v plastu.
  • Už jsi zkusil/a nakupovat bez obalu? V ČR se rozjíždí síť obchodů, kde ti suroviny naváží a odneseš si je třeba v látkovém pytlíku. Odpad také zredukuješ tím, že nakoupíš větší balení a to si doma uskladníš. Zeleninu a ovoce zas můžeš nakupovat na tržnici nebo od lokálních zemědělců. Nenos si domů odpad, jen jídlo.
  • Zbav se igelitek a pytlíků – měj u sebe pořád plátěnou tašku, igeliťáky nahraď látkovými pytlíky, nebo alespoň papírovými. Navíc si můžeš tyhle obaly vyrobit s nějakými stylovými motivy, které ti budou všichni závidět.
  • Vatové tyčinky aneb uchoštoury nejsou nic jiného než kusy plastu. Namotej si na špejli kousek vaty a poslouží ti stejně dobře.
  • Plastová žvýkačka? Bohužel ano, téměř všechny obsahují plast. Obvykle na etiketě naleznete pojem “gumová báze” – ta může obsahovat ropu, lanolin, glycerin, polyethylen, polyvinyl acetát, ropný vosk, kyselinu stearovou nebo latex. Jaké jsou možnosti? Tři - žvýkat plast, nežvýkat, nebo pořídit žvýkačky bez plastů, případně jiný bylinný „osvěžovač“ dechu.
  • Pozor na kosmetiku s mikroplasty.
  • Také away jídlo je fajn služba, ale těch plastů… Existují přitom termosky na jídlo a jídlonoše.- nádoby na jídlo třeba z nerezu. Nebo kompostovatelné „plasty“.
  • Kartáček na zuby nemusí být z plastu – kup si bambusový!
  • Používej kompostovatelné jednorázové nádobí a příbory. Vyrábí se i kompostovatelná brčka.
  • Je to změna způsobu myšlení i života, pokud tě téhle téma zaujalo, zde najdeš více rad a tipů, jak žít bez plastu.
  • Na toto téma je spousta praktických videí v angličtině i v češtině. Hledej na youtube heslo zero waste.

Zdroje:

www.plastjepast.cz/

http://zerowaste.bezobalu.org/

http://www.czechzerowaste.cz/

Čína končí s dovozem odpadu. Způsobí to obrovský problém pro přírodu na celém světě

Pitná voda na celé planetě je kontaminována plastem, popsali vědci

 

Související články:

Mezinárodní den ledních medvědů


Dotazník není zadán


Napište svůj názor

Psát reakce smí pouze registrovaní uživatelé. Pokud jste zaregistrováni musíte se přihlásit.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.