Na horách je sněhu dost, možná ještě o trochu víc, než je slev v obchodech se sportovním vybavením. A právě tahle situace je ideální k nákupu nového snowboardu (samozřejmě za předpokladu, že na něm chceš jezdit). Ale jak vybrat to pravé, které Ti bude sedět, nerozpadne se po první jízdě a Ty tak nevyhodíš těžce našetřené peníze oknem?
Letošní zima po dlouhé době vypadá tak, že si na ni nemohou stěžovat snad ani nejzarytější skeptici, co s nostalgií vzpomínají na bílé Vánoce kdysi v dětství a nadávají na globální oteplování. Sníh zůstává už druhým týdnem dokonce i v Praze a na horách - tam je to teprve pecka! Pokud jsi příznivcem zimních sportů, lyžování nebo snowboardingu, pak už jistě přemýšlíš, kdy a kam za těmito radovánkami vyrazit. A jestli ještě nemáš potřebné vybavení, možná dumáš i nad tím, co si pořídit. A právě tomu se teď budeme věnovat; dnes se totiž mrkneme, jak si vybrat správné prkno.
První otázka by měla znít: Má smysl si kupovat vlastní prkno nebo je lepší si je půjčit? Jestli nehodláš na svahu trávit celou sezónu a pravidelně vyjíždíš na hory jenom jednou do roka, pak je možná výhodnější si výbavu půjčit. V půjčovnách se vejdeš s kompletním vybavením do čtyř až pěti stovek za víkend, týdenní půjčovné se pak pohybuje někde kolem třinácti stovek. Nemusíš si lámat hlavu s údržbou ani se bát, že za rok z toho vyrosteš.
Avšak v případě, že jezdíš na hory každý druhý víkend nebo zde trávíš každoročně víc jak tři týdny, pak se asi vyplatí investovat do svého vlastního vybavení. V bazarech narazíš na slušné komplety (SNB+vázání) už kolem dvou tisíc a za ty méně jeté dáš něco kolem čtyřky. U této ceny už však vyvstává otázka, zda více věřit ojetému prknu věhlasné značky nebo nové "noname" desce z výprodeje. U klasických freestylových prken bych osobně dával přednost novému kousku, který teď v povánočních výprodejích najdeš taky třeba za tři čtyři tisíce, obyčejné vázko pak přijde přibližně na litr až patnáctset. Potom taky nezapomeň vyčlenit si peníze na boty, které nové seženeš ve výprodeji taky třeba od patnácti stovek, lehce okopané bazarovky by se měly vejít do litru.
Na českých horách zpravidla potkáš jezdce s takzvaným měkkým prknem neboli freestyle boardem. Sám na něm taky jezdím, přestože vím, že je to vzhledem k jízdním vlastnostem nesmysl. Klasické freestyle boardy jsou totiž určeny primárně pro jízdu ve snowparcích, pro blbnutí na skokáncích, half-pipe rampách, railech a podobně. Ne, že by se s nimi nedalo jezdit i normálně na svahu, ale nejsou k tomu určené. Jelikož jsou opravdu měkké, při jízdě ve vyšších rychlostech se chovají nervózně, třepou se, vlní a nedrží moc dobře stopu. Zvlášť, pokud už jsi zdatný jezdec a snažíš se o carving. Natlačit měkké prkno do čistého řezaného oblouku je totiž pěkná fuška.
Pro pětadevadesát procent snowboarďáků by se hodilo prkno, které se na našich horách objevuje podobně často jako třeba sněžný muž. Takzvaná tvrdá nebo také slalomová či alpine prkna jsou stavěná právě pro jízdu na udržované sjezdovce. Bývají o poznání delší, tvrdší a díky tomu také jistější v jízdě po hranách, tedy v řezaných obloucích. Bohužel jsou také výrazně dražší. Kvalitní slalomové prkno vyjde minimálně na patnáct kolíků, bazarové seženeš kolem sedmi-deseti tisíc. Boty a vázání jsou taky násobně dražší než u měkkých prken. Pokud si chceš jízdu na takové desce vyzkoušet, jediná rozumná cesta je sehnat půjčovnu, kde takové vybavení nabízejí. Investovat totiž do koupě zhruba třicet tisíc je totiž naprostá zhůvěřilost, pokud nejezdíš závodně; zejména pak, pokud počítáš s tím, že ještě povyrosteš.
Třetí alternativou jsou freeride boardy. Ty se řadí mezi měkká prkna, avšak postavená tak, aby umožňovala jízdu v hlubokém neupraveném sněhu. Jsou o něco širší a o chlup tvrdší než freestyle boardy, bývají složitěji tvarovaná a opět, jak Tě jistě napadne, nepřiměřeně drahá. Navíc, jak často se Ti na našich horách poštěstí, že se projedeš v půlmetru neupraveného prašanu? Takže pokud nejezdíš každoročně na freeridy do Kanady, pak se o tento typ SNB nemusíš vůbec zajímat. Pakliže ano, obrať se na e-shopy, protože v kamenném krámě najdeš na skladě snáz Svatý grál než freeride board...
Zodpověděl/a sis první dvě otázky a vyšlo Ti, že jdeš do koupě vlastního vybavení? Fajn, tak můžeme začít! A to s botami. Překvapivé? No představ si, že si koupíš nejdřív desku, pak vázání a pak zjistíš, že ti do něj nepasuje bota, která Ti pasuje na nohu... U klasické "botičky" na měkká prkna to moc složité není. Najdi si takovou botu, která je zjevně z kvalitního materiálu, je nepromokavá a sedí Ti na noze. Pochopitelně by Tě neměla tlačit tak, abys v ní musel/a mít ohnuté prsty, ale zároveň není dobré si kupovat botu o číslo větší. Když se potom totiž zapneš do vázání, noha se Ti v botě posune o kus dozadu a ve špičce pak máš zbytečně volné místo, které navíc neutáhneš. Výsledkem je, že se Ti noha v zapnuté botě kinklá a neumožňuje Ti mít plnou kontrolu nad prknem.
U skořepinových bot pro tvrdá prkna je hledání podstatně složitější, zde doporučuji najít si specializovaný obchod a nechat si poradit přímo tam. Když už investuješ do tak drahé věci, očekává se, že ji plánuješ využívat až do konce její životnosti a boty se ještě různým zahříváním a post-výrobními úpravami tvarují tak, aby Ti padly naprosto dokonale.
Jakmile máš boty, můžeš pokročit o regál vedle vybírat si vázko. Opět zde platí, že freestyle-boardeři to budou mít díky masové produkci a velkému výběru jednodušší. Najdi si různá vázka, do kterých bude Tvoje bota sedět a z nich si pak můžeš vybírat to, které Ti přijde nejlepší. Dobré vázání by mělo mít skutečně pevnou kostru (obvod chodidla + sklopná nebo pevná patka) - pokud bude její základ kovový, tak je to jedinně dobře. Patka zpravidla mívá nastavitelný sklon, ráčny na přeskách by neměly mít vůli a kvedlat. Ideální je, když jsou přesky a zapínací pásky připojeny k vázání nějakým standardním spojovacím materiálem - na křížový šroubovák. Jízdou se obzvlášť levnější vázání uvolňují a je třeba je sem tam dotáhnout; křížák najdeš u každé lanovky nebo vleku. Imbus, gola klíč nebo nedejbože torx tam však budeš hledat nejspíš marně.
Další věcí, na kterou je třeba dát si pozor, je kompatibilita vázka se zamýšleným prknem. Minulý rok jsem koupil výprodejovou desku Burton a kvůli rozdílné rozteči děr oproti prknům jiných značek jsem za nic na světě nemohl sehnat vázání, které by na něj pasovalo. Nakonec musel milý krýsný Bártn na vratku zpátky do obchodu... Existují sice různé adaptační destičky, ale ani s nimi to vázání nesedí na desce ideálně.
Pozor taky na takzvané flow vázání a další nestandardní typy (nášlapné a pod.). Flowčko sice může být super věc pro jezdce, kteří potřebují často vystupovat a opět nastupovat na prkno, ale taky může představovat řadu problémů - zámek výklopné patky se po čase může ochodit a vypínat i při jízdě a nejsem si jistý tím, že náhradní díly budou lehce dostupné a přijatelně levné. Navíc pod stále zapnutými přeskami se usazuje vrstva sněhu, takže pak vázání nedoléhá přesně na botu... Nevím, asi bych dal raději přednost klasice.
S vázáním pro tvrdá prkna se opět obrať na specializované prodejny. Různých upínacích systémů se v historii objevilo vícero a ne všechny fungovaly bezchybně. O tom, jaká je nyní situace na trhu, toho moc nevím, takže rozhodně nemůžu dávat nějaká doporučení.
Konečně jsme se prokousali až k samotnému boardu. Po jakém typu sáhnout, na to už sis odpověděl/a. Teď stačí zjistit, na která prkna bude pasovat Tebou vybrané vázání, a zaměřit se především na délku desky. Klasický freestyle board by Ti měl sahat zhruba po bradu, přičemž je vhodné zamyslet se nad několika dalšími faktory, které délku prkna ovlivňují. Delší prkno je stabilnější, vhodnější pro rychlejší jízdu, ale zase těžší na ovládání. Dívky a ženy si tedy zpravidla vybírají prkna o kousek kratší. Naopak muži, kteří mají oproti normálu ke své výšce trochu vyšší hmotnost, by měli sáhnout po prkně delším (a je jedno, jestli ta kila navíc tvoří svalová nebo tuková tkáň, prostě čím těžší, tím delší). Stejně tak příznivci rychlejší jízdy na svahu by se měli poohlédnout o desce o pár čísel delší, zatímco jezdci, kteří stráví většinu času ve snowparku si pochopitelně vezmou kratší, tedy lépe ovladatelný board.
Tvrdá prkna by měla být o pár čísel delší, protože se u nich předpokládá rychlejší jízda, tedy větší nároky na stabilitu. Opět poslechni doporučení odborníků, pokud si takový board budeš vybírat.
Pokud máš větší číslo bot, podívej se taky na šířku prkna. Obzvlášť, jestliže jsi zvyklý/á mít vázání kolmo k prknu, pak můžeš mít s úzkou deskou problém, že při jíždě budeš drhnout patami nebo špičkami o sníh. Takže buď si vyber širší fošnu nebo se nauč jezdit s oběma nohama upnutýma více po směru jízdy (stejně je to pro technicky čistou jízdu lepší :) ).
Dál můžeš zkoumat ještě další aspekty prkna, jako je třeba vykrojení hran (čím větší vykrojení, tím menší oblouk na svahu půjde vyříznout), prohnutí desky nebo materiál jádra (nejlevnější pěnové toho moc nevydrží, po pár sezónách ztrácí svoje původní vlastnosti; dražší dřevěné jádro je trvanlivější a pevnější, nejdražší jádra jsou z různých tvrzených umělých hmot a kompozitů, které mají podobné vlastnosti jako dřevo, ale jsou ještě trvanlivější). Na Tvém místě bych se však spíš podíval na to, jestli nedržíš v ruce zmetkový kus nebo v případě bazarového prkna nějaký kousek po smrti. Častou vadou na ojetých, ale i špatně skladovaných nových prknech je prohnutí do vrtule. Když si prkno postavíš a podíváš se seshora na skluznici, pata prkna by měla být v dokonalém zákrytu za špičkou. Pokud vidíš nějaké rotační prohnutí, pak sáhni po jiném kusu. U bazarovek se obzvlášť pozorně podívej na stav skluznice. Jestliže je zejména kolem hran sešedlá, znamená to, že předchozí majitel zanedbával mazání a tato skluznice je ve stadiu klinické smrti. Když v ní najdeš drobné podélné rýhy, není to až takový problém, ale v případě hlubokých neošetřených nebo cofixovou svíčkou zalepených rýh můžeš předpokládat, že tenhle board už toho dost zažil a nemůžeš od něj očekávat kvalitu nové desky. Pokud najdeš záplatu (čtvereček nové skluznice vsazený do staré), znamená to, že tam někdo udělal díru skrz celou vrstvu skluznice až do jádra. Ne, že by taková deska ještě nemohla posloužit, ale už toho má za sebou fakt dost rána, která způsobila takovou díru, ho mohla poškodit i jinak - nevytrhlo se vázání a nejsou odrbané závity v dírách na šrouby? Nebo nepopraskalo tou ránou samotné jádro?Pohledem přelétni také stav kovové hrany. Povrch musí být hladký, bez zubů nebo zvlnění (to by tedy musel být extra zmetek). U ojetého prkna se podívej, jak je hrana široká. Pokud jezdilo dlouho a majitel mu dopřával pravidelný servis včetně broušení hran, už jich tam moc zbývat nemusí.Na závěr se ještě mrkni na vrchní stranu desky. Pokud někde uvidíš příčný nebo podélný výhrbek, může to znamenat, že je prasklé jádro a celé prkno drží pohromadě už jenom skluznice. Různé vybouleniny zase naznačují, že se pod vrchní vrstvu někudy dostala voda a zmrznutím nabrala na objemu, tedy způsobila onu bouli. Pohledem do děr na vázání zkontroluj, zda jsou závity ostré a kolem nich není vrchní vrstva popraskaná, v obou případech dostalo prkno pořádně zabrat - v tom prvním se nejspíš po nějakém nárazu vyrvalo vázání, v tom druhém pravděpodobně nebylo vázání pořádně přišroubované a působila tam nějaká páka.
Co říci závěrem - je to věda, co? Taky je to možná překvapivě dost drahá sranda... Ale neboj, vždycky se dají najít nějaké kompromisy, díky kterým se dá cena srazit výrazně dolů. Když si vybíráš nové vybavení a nepotrpíš si na renomovaných značkách ani na nejnovějších modelech, ve výprodeji najdeš desku s vázáním i botami po chvíli hledání třeba za pět-šest tisíc (moje výbava stála dokupy tři a půl, ale to jsem měl pekelný štěstí na akce), což už není tak hrozná suma za předpokladu, že Ti výbava vydrží třeba šest let. Když strávíš nějaký čas pátráním po bazarech, tak by ses mohl/a vejít se vším všudy do dvou tisíc - jasně, nevydrží Ti to navěky, ale když se o ty věci budeš hezky starat, pár let Ti taky poslouží.