Vážně máme čekat návaly imigrantských hord?

Vážně máme čekat návaly imigrantských hord?

Poslední měsíce se na internetu a sociálních sítích začaly množit skupiny varující nebo přímo "bojující" proti uprchlíkům ze Sýrie a Afriky, kteří se prý u nás chtějí po tisících usazovat. Poslední týdny dostáváme mediální masáž s tímto tématem už ze všech stran a když člověk po zapnutí televize neuvidí do deseti minut obrázek lodi s uprchlíky nebo vlajku islámského státu, snad už má i pocit, že je něco divně. Vážně je situace tak vážná? A co je vlastně ta "situace," které se lidé bojí?


Včera jsem se díval s dcerou na Večerníček a musel jsem se smát nešťastnému načasování včerejšího dílu, kde dětem a motýlu Emanuelovi měsíček říkal, že "nějakej exotickej motejl Ibrahim tu nemá co pohledávat." Když potom běžela upoutávka na další díl, ve kterém prý uvidíme, jak Maková panenka makovým odvarem zdroguje "turecký půlměsíc, který se chtěl roztahovat na naší obloze," vyprskl jsem smíchy. Ne, že bych chtěl podezírat dramaturga České televize ze snahy ovlivnit veřejné mínění dětských diváků, vůbec už si nemyslím, že tvůrci dané pohádky byli xenofobové a chtěli děti nabádat k nesnášenlivosti vůči přistěhovalcům, ovšem tyto dvě věty vytržené z kontextu a zasazené do kontextu událostí poslední doby (nebo možná jen očekávání událostí, ono se zatím žádné stěhování národů neděje) mi přišly úsměvné.

Ostatní věci, které se tématu uprchlictví týkají, ovšem tak humorné nejsou. V první řadě rozhodně není k smíchu to, že se nám tu probudili k životu extrémisté. Uslyšeli slova o přívalech imigrantů, uslyšeli i ustrašenou reakci národa, tak toho pochopitelně využili ke své vlastní propagandě. Kdyby ovšem chtěli národ proti přistěhovalcům burcovat pouze neonacisté, asi by se nic nedělo, protože doposavad je nikdo neposlouchal - proč by se to mělo měnit? Ale když stejnou rétorikou přilévají olej do ohně i politici ze zavedených stran a hnutí, rázem to má jinou váhu. A troufám si říct, že počty nových nebo probuzených aktivních nácků (a teď nemyslím lidi protestující proti islamismu nebo obyčejné české xenofoby, ale opravdu neonacisty) se už teď vyšvihly do mnohem vyšších čísel, než kolik se u nás může usadit uprchlíků, i kdyby sem nakrásně všichni chtěli. Myslím si tedy, že společenský problém už tu máme, k tomu nepotřebujeme žádné přistěhovalce...

Ostatně ty počty uprchlíků jsou také velmi zavádějící. Doomsayeři (doom sayers - lidé, kteří předpovídají katastrofické události, aby se zviditelnili nebo dosáhli nějakého prospěchu) mluví o tisících, desetitisících lidí (byť jim ne vždy jsou ochotni vůbec přiřknout titul člověk), kteří se u nás usadí, zavedou tu právo šaría a znásilní naše ženy a děti. Česká republika má jednu z nejpřísnějších přistěhovaleckých politik vůbec. Když sem chtěla kamarádka z jedné muslimské země jet, trvalo dva roky, než dostala víza. Ani po svatbě nemá od českých úřadů klid a několikrát jsem musel dokládat, že její svatba nebyla fingovaná jen kvůli získání občanství. Pokud tu tedy stát někoho nechce, má opravdu silné páky, jak ho sem nepřijmout nebo ho tu nenechat. Druhá věc je, že sem tolik cizinců ani nechce. Tabulkám počtu imigrantů (když vezmeme v potaz jen EU a vyloučíme tak USA, které by dominovaly tabulce celosvětové) vévodí bezpečně Švédsko, po něm další severské a západní země, poté jižní státy a až teprve někde na chvostu se ocitá naše kotlina s asi třemi nebo čtyřmi stovkami přistěhovalců ročně. A myslím si, že desetimilionový národ by se neměl obávat řádově stovek uprchlíků, které budou tvořit maximálně desetinu promile obyvatelstva.

Kritici přijímání uprchlíků také říkají, že naše západní společnost je vybudována na křesťanském základě a tomu by hrozilo zničení islámem, pokud sem budeme přijímat jiné kultury. Tak tedy vězte, na čem stojí křesťanství, jež je základem naší kultury: "Miluj Boha nade všechno a svého bližního miluj jako sám sebe!" A takový bližní, to není jenom někdo z rodiny, kamarád nebo soused, ale to je každý člověk, muslimy nevyjímaje. O pár stránek dál v Novém zákoně Ježíš říká: "Kdo přijme nejposlednějšího z těchto mých bratří (myšleno kohokoliv z lidí), mě přijímá. A kdo toho nejposlednějšího odmítá, mě odmítá." Jestliže tedy ze strachu před pádem naší kultury odmítáme pomoci lidem z válkou zasažených oblastí, pak si tu kulturu, postavenou na příbězích o milosrdném Samaritánovi a lásce k bližním, boříme úplně sami.

Já se nevyznám v makropolitických otázkách (ovšem stejně jako odmítači přistěhovalců), nevím, kolik lidí můžeme jako stát přijmout, aby byla zachována ekonomická a společenská bezpečnost. Vím, že strach z cizího a neznámého je člověku přirozený. Zrovna tak jsem ochoten připustit, že mezi uprchlíky se skutečně ukrývají i lidé, kteří chtějí naší případné pohostinosti zneužít. Snad se mezi nimi ukrývá tu a tam i nějaký náboženský extremista (a věřte, že se tento článek nepíše lehce, den po teroristických útocích ve Francii, Tunisku, Sýrii a Kuvajtu - ale možná o to víc je potřeba si to připomínat). Nehodlám Ti ani vnucovat jakýkoliv názor - máš právo si ho utvořit sám. Jsem ale přesvědčen, že sedat na lep extremistům, politickým populistům a doomsayerům je ze zásady špatně v jakékoliv situaci. Proto Tě prosím o jednu věc - než uvěříš někomu, kdo Tě vyzývá k boji proti něčemu nebo boji za něco, ověř si informace, které k přesvědčování používá, a zkoušej se rozhodovat na základě faktů a svého přesvědčení, ne na základě emocí, které v Tobě momentálně někdo vzbudil. Pak se nemůžeš rozhodnout špatně :)

 

PS: K tématu přistěhovalectví mi v poště přistála zajímavá příručka pro snadnější porozumění s cizinci. Pokud Tě to zajímá, zkus se na to mrknout.


Dotazník není zadán


Napište svůj názor

Psát reakce smí pouze registrovaní uživatelé. Pokud jste zaregistrováni musíte se přihlásit.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.