Vidíme na ně reklamy, tváří se jako hrozně sexy, cool, dokonce i zdravá věc. Řeč je o elektronických cigaretách, dýmkách, krabičkách a dalších zařízeních, které vznikly jako "zdravější" náhražka kouření klasických cigaret. Jenže jak to s tou škodlivostí/prospěšností je? Říkají nám prodejci pravdu? Můžeš si o tom přečíst v zajímavém článku, který vydal královéhradecký PROSTOR PRO:
Trend podporuje nevědomost a youtubeři
Hradec Králové, 3. května 2017 – Elektronické cigarety jsou v dnešní době velmi oblíbeným artiklem. Oproti běžným cigaretám je společnost k této neřesti poměrně tolerantní. Vapujícího jedince běžně potkáváme v autobuse, restauraci, obchodě, kině, divadle, ale třeba i v bance nebo na úřadě. Trend ale pomalu přechází od dospělých k dětem. Sociální pracovnice z královéhradecké neziskové organizace PROSTOR PRO se v poslední době čím dál více setkávají s vapujícími školáky. Elektronické cigarety tak do sebe vdechují méně než patnáctileté děti, pro které je vaping trendy záležitost, ovocné příchutě náplní pak jedním z lákadel. Šíření a oblibě v mnohém napomáhají youtubeři a jejich videa, kde předvádějí vape triky. Jaké zkušenosti mají s tímto novodobým fenoménem v PROSTOR PRO? Jaká je aktuální situace v Hradci Králové? Věnuje se tématu odborná veřejnost? Na dotazy odpovídala Gabriela Lepková, vedoucí nízkoprahových zařízení PROSTOR PRO, o.p.s.
Jaká je momentálně situace okolo vapingu dětí?
Celospolečenskou situaci posoudit neumím, ale u nás v Hradci Králové je to téma, se kterým se setkáváme stále častěji. V terénu třeba narážíme i na poměrně malé děti, odhadem tak dvanáctileté, s elektronickou cigaretou v ruce. O tématu se snažíme hovořit s dalšími odborníky. Naposledy jsme jej řešili například na Týmu pro děti a mládež v Hradci Králové. Vím, že se s vapováním potýkají i ve školách.
Aktuální situace je bohužel taková, že si děti absolutně nepřipouští žádná rizika spojená s vapováním. Je to pro ně trendy záležitost. Obdivují youtubery, kteří ve svých videích předvádějí různé vape triky a chtějí se jim vyrovnat. V nedávné době nám například v rámci naší e-poradny přišel dotaz od třináctiletého tazatele, cituji: „Prosím o radu. S kamarádem jsme viděli a zkusili elektronickou cigaretu bez nikotinu a chtěli bychom začít vapovat. Bavilo nás dělat různé triky. Problém je v tom, že se bojíme, že rodiče nám to nedovolí. I když je to zcela neškodné, je to složené z vody a příchutí ovoce. Nechceme si vypěstovat závislost, ale jen dělat profesionálně triky.“ Tímto chci demonstrovat převažující motivaci dětí, které e-cigarety zkoušejí.
Liší se město Hradec Králové od jiných měst v republice? Máte třeba porovnání od jiných neziskovek pracujících v terénu?
Máme zprávu od kolegů z kraje z podobných služeb pro děti a mládež, někde jsou e-cigarety velkým tématem, někde se s tím pracovníci naopak nesetkávají. Mimo náš kraj jsme zatím neměli potřebu informace zjišťovat.
Jak k elektronickým cigaretám přistupují rodiny dětí, které vapují? Máte zpětnou vazbu od klientů nebo rodičů?
Určitě různě, ani v tomto tématu nemůžeme zevšeobecňovat. Od některých klientů víme, že jim to rodiče zakazují, oni pak e-cigarety různě schovávají, aby na to rodiče nepřišli. Jako jednu z výhod pak uvádějí, že je fajn, že z nich není cítit cigaretový kouř. Ale jiní klienti sdělují, že je to rodičům jedno nebo to dokonce tolerují. To, co jsem teď uvedla, máme samozřejmě zprostředkované od klientů, s rodiči jsem o tom osobně nemluvila.
Jak je to na školách? Mohou děti v jejich prostorách vapovat?
Od našich klientů víme, že samozřejmě zkouší vapovat ve školách, někteří si to dovolí vyzkoušet i v hodině. Rozhodnutí, jestli zakázat nebo ne, je zřejmě v kompetenci každé jednotlivé školy, ale z praxe víme, že většina škol samozřejmě kouření v prostorách školy zakazuje, kdy zákaz se týká i e-cigaret. Ale slyšela jsem od pracovníků školy, že jedna věc je zakázat a druhá působit na žáky ve smyslu prevence, tak aby si sami žáci uvědomovali rizika vapování. Konkrétně v Hradci Králové se s tímto jevem teď některé školy potýkají a zamýšlejí se nad strategií, jak vapování svých žáků zamezit.
Jak si elektronickou cigaretu děti shánějí?
Způsobů, jak si elektronku opatřit, existuje určitě velká spousta. My jsme slyšeli i o tom, že jim ji koupili rodiče (zatím jsme se s tím ale nesetkali u dětí mladších než 15 let). Převážná část klientů si e-cigaretu nebo vaporizér pořídí sama, nejčastěji od starších kamarádů. Nejjednodušším způsobem je objednání přes internet, kde si můžete vybrat jakýkoliv typ, náplň nebo příchuť. Ceny se pohybují už od 500,- Kč, což rozhodně není nedostupné zboží. Častá praxe je taková, že si dítě starší 15 let objedná přes internet zásilku, na poště si ji na občanku vyzvedne, chvíli ji sám užívá, a pak prodá dál. Je mu pak jedno, je-li zájemci třeba 12 let. Důsledky takového jednání nejsou ve svém věku pochopitelně schopni dohlédnout.
Jaká jsou u dětí rizika?
Rizik je spousta, přestože se říká, že jsou zdravější než běžné cigarety. Podle mého názoru je jedním z největších rizik právě to, že si děti kouřící e-cigarety žádná rizika nepřipouští. Bohužel naše děti dostatečně neučíme hledat na internetu pravdivé informace, pracovat se zdroji článků a podobně. Když už si pak dítě chce nějaké informace najít a přečíst, tak po zadání do vyhledávače e-cigareta, mu vyskočí nejprve nabídky firem prodávající tento artikl, pak články o používání e-cigaret a mnoho článků o „zdravé“ alternativě kouření, kde jsou ale často autory článku právě firmy, které sami prodávají. To už děti nejsou schopni rozklíčovat. A označení „zdravé kouření“ je samozřejmě pro dítě přijatelnou variantou.
Rizikové je to, co děti dělají. Drží v ruce cigaretu, třebaže jen elektronickou, vdechují a učí se způsob chování kuřáků. Zásadní je také to, že na rozdíl od běžné cigarety, která po chvíli dohoří, e-cigaretu děti v ruce drží třeba půl dne. A přestože si děti mohou koupit náplně bez nikotinu, což dělají, neznamená to, že nebudou chtít za chvíli zkusit náplně s nikotinem a riziko psychické i fyzické závislosti je tu.
Osobně rizikové vidím i to, že je společnost ke kouření e-cigaret obecně tolerantnější a bohužel i u dětí. Příkladem může být protikuřácký zákon, který vyjímá e-cigarety a vodní dýmky, což je pro mě osobně nepochopitelné. I toto sdělení dává dětem zelenou.
Jak s problematikou kouření e-cigaret pracujete v terénu a na klubech?
Především s klienty o tématu otevřeně mluvíme. Bereme jej jako každé jiné, se kterým se klienti svěří a chtějí ho s námi sdílet. Ptáme se na jejich motivy, zjišťujeme, jak jsou informovaní, kdo další s nimi o kouření hovoří nebo jak k tomu přistupují jejich rodiče. Snažíme se jim zprostředkovat jiné informace, než ty, které sdílí se svými dalšími kamarády, kuřáky e-cigaret. Mluvíme s nimi o možných rizicích a důsledcích jejich chování. V době, kdy začalo být kouření e-cigaret stále častějším tématem, jsme pro klienty uspořádali preventivní den na téma e-cigaret a vapování. Měli jsme radost, že se klienti aktivně zapojili a odnesli si tak nejen nové informace o e-cigaretách.