Toxická psychóza, aneb i tráva umí kopnout

Toxická psychóza, aneb i tráva umí kopnout

Měl by dostat člověk druhou šanci pokaždé, když něco zvorá? Myslím si, že ano, protože jsme stvoření náchylná k chybám a dokonce se jimi nejlépe učíme, což by bez té druhé šance úplně nešlo… Jenže co když někdo ani netuší, že dělá chybu, a přesto následuje trest, který si bude odpykávat do konce života? Že tak přísný zákon nikde na Zemi není? Ale je. V naší hlavě. A trest se jmenuje toxická psychóza.

Toxická psychóza je psychická choroba, kterou zapříčinilo užití drog. Jedná se o velmi nepříjemný stav doprovázený úzkostí, halucinacemi, bludy, paranoiou, neklidem nebo naopak strnulostí, či také neschopností prožívat a vyjadřovat některé emoce. Totiž, podobné změny psychického stavu dovedou různé drogy způsobovat normálně, ale ta změna trvá jen po dobu účinku oné drogy. Případně se některé z těchto projevů mohou dostavit po odeznění účinku drogy v rámci abstinenčního syndromu. Ale i ten má svou konečnost a zpravidla v řádu hodin tyto příznaky mizí. A nebo taky nezmizí a pak je zle. Jako toxická psychóza se označují právě stavy, kdy halucinace, bludy, paranoia a další projevy trvají déle než 48 hodin po požití drogy. Tyto psychotické stavy pak nejčastěji odeznívají do dvou týdnů od vystřízlivění, ale mohou trvat taky klidně půl roku.

Říkáš si, že takovou věc mohou způsobovat jenom nějaké extra sajrajty, které by sis nikdy dobrovolně nevzal/a? No, to právě není tak úplně pravda. Nejčastěji bývá toxická psychóza spojována s pervitinem, psychedeliky a halucinogeny nebo třeba kokainem. Pravdou ale je, že s úplně stejnou mírou rizika je spojeno i užívání marihuany. Když jsme na kurzu krizové intervence měli téma drogy a psychicky závažné stavy, naše lektorka nám dokonce ukazovala nějaké grafy z nichž vyplývalo, že mezi nejrizikovější kombinaci látek, které dávají vzejít toxické psychóze, je - podržte se - alkohol a marihuana. Hustý, co? A přitom kolik lidí by považovalo za Bůh ví jak velký prohřešek dát si na zábavě nebo párty pár piv a brko…

Dalším mýtem, který je potřeba vyvrátit, je mylné přesvědčení, že toxická psychóza, stíha či bad trip jsou výsadou letitých uživatelů drog, kteří už jsou pomalu na samém závěru jejich neslavné drogové kariéry. No, tak takové tvrzení je od pravdy fakt hodně vzdálené. Ta je totiž taková, že drogami způsobené psychotické stavy se s úplně stejnou četností vyskytují jak u pravidelných uživatelů drog, tak u uživatelů “rekreačních” a dokonce i u lidí, kteří jen experimentují a drogu vyzkoušeli třeba poprvé v životě.

Co se dá s takovou nepříjemností dělat?

V některých případech toxická psychóza může sama odeznít. Tomu odeznívání bychom však neměli dávat moc času. Pokud nežádoucí účinky drogy nezmizí do druhého, nejpozději třetího dne, je na místě vyhledat odbornou pomoc. Rozumím, že může být člověku žinantní jít s takovými potížemi za svým obvodním lékařem, ale za návštěvu kontaktního centra nějaké služby pro uživatele drog, případně krizového centra nebo rovnou psychologa nebo psychiatra to stojí. Ve většině případů se s úspěchem setká psychoterapeutická léčba, někdy je však třeba terapie doplnit i o psychofarmaka, tedy léky proti psychiatrickým obtížím.

“Ono to bude dobrý, stačí vydržet pár dní…”

Ty jo, nezahrávej si s tím. Jsou nemoci, které se dají přechodit. Třeba chřipka. Člověk ji neléčí jednou, dvakrát a potřetí přijde i se zápalem plic a člověk je rád, když to vůbec rozdýchá. No a s toxickou psychózou je to podobné. Neřešené projevy tohoto onemocnění se po čase mohou vracet a kvůli zanedbané léčbě se může rozvinout psychotické onemocnění trvalejšího charakteru. A za takovou schizofrenii to přecházení fakt nestojí.

Červená karta za první ofsajd

Jsou lidé, kteří nemají vůči uživatelům drog žádné slitování. Že prý si svoje problémy způsobili sami, protože je nikdo nenutil fetovat. Osobně s tím úplně nesouhlasím, protože si myslím, že není rolí člověka soudit druhé - beztak nikdo nedovedeme plně posoudit, co člověka k jeho potížím dohnalo. Ovšem některých lidí, kteří si drogami zavařili, je mi obzvlášť líto… Doposud jsme se tu bavili o psychické nemoci, kterou drogy způsobují, a která je nějakým způsobem ve většině případů řešitelná. Jenže v některých případech bohužel toxická psychóza nemá dočasný charakter. Stávají se případy, kdy i první experimentální požití nějaké drogy vyvolá trvalou psychotickou poruchu, se kterou pak člověk bojuje po celý život. Rozhodně to není běžné, vlastně člověk musí mít fakt pech, aby se zkombinovala nějaká vrozená dispozice k psychotickému onemocnění, blbé naladění v době požití a blbý účinek drogy. Nulové však to riziko není. Skupinou drog, která pak hraje prim v těchto neodhadnutelných důsledcích, jsou halucinogeny. Jedním z jejich účinků je totiž “vytváření chaosu” v mozku. Pod vlivem drogy dochází k propojování neuronů, které spolu běžně vůbec nekomunikují. Pro uživatele těchto látek je to vlastně asi žádoucím cílem - často tvrdí, že jim tyto drogy “rozšiřují mysl” a v jistém slova smyslu to může být pravda. Jenže v případě, kdy člověk má už za střízliva dost chaotickou mysl - právě lidé s dispozicí k psychózám, mániím apod. - zesílení tohoto fenoménu drogou může mít dalekosáhlé následky.

Toxická psychóza není tak úplně nemoc jako každá jiná. Do jisté míry je zaviněná a rozhodně se nestane, že by ji na nás mohl nějak “prsknout.” Ale minimálně dvě věci pro ni platí stejně jako pro každou chřipku, angínu nebo třeba žloutenku. Zaprvé - je snazší riziku předcházet, než potom řešit problém, a zadruhé - nemocný potřebuje léčbu, ne odsouzení.

Článek vznikl díky podpoře projektu Pomozte dětem organizovaného Českou televizí a Nadací rozvoje občanské společnosti.



Dotazník není zadán


Napište svůj názor

Psát reakce smí pouze registrovaní uživatelé. Pokud jste zaregistrováni musíte se přihlásit.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.