Nemocnice praskají ve švech. Televize je plná zpráv o neutichající pandemii a tvrdých lockdownech. A do toho nás za pár dní čekají Velikonoce. Představa distanční pomlázky a zpívání koledy v respirátoru asi nikoho moc netěší. Není tedy lepší Velikonoce pro tentokrát vynechat? Anebo má velikonoční příběh poselství přesně do těchto časů?
Před přibližně 2 000 lety sedí v jednom Izraelském domě 12 mužů, kterým se převrátil život vzhůru nohama. Na kopci za jejich městem byl ukřižován Ježíš. Jejich učitel, mentor, přítel. Věřili, že se má stát králem Izraele a vysvobodit všechny ze zajetí temnoty. Místo toho visí na kříži a zdá se, že všechno, o co posledních několik let usilovali, je ztraceno.
Po pár dnech však přichází zpráva, že hrob je prázdný a Ježíš vstal z mrtvých. Některým svitla naděje, jiní tomu nevěřili, nebo to odmítali. Tak či onak, svět se začal měnit. A ti, kteří tomu porozuměli, se stali součástí příběhu, který začal měnit jejich město, zemi a nakonec i celý svět. Svět, který už nikdy nebyl jako dřív.
Mnozí se nyní nacházíme v situaci, kdy se nám obrátil život vzhůru nohama. Spoustu věcí, o které jsme usilovali a měli rádi, najednou nejdou. Lidé jsou většinou smutní, naštvaní, nebo dokonce v depresích (to nemá smysl popírat). Podobně jako tehdy těch 12 chlapů doufáme, že je to jen špatný sen, který jednou odejde a svět bude jako dřív.
Ale velikonoční příběh nám ukazuje něco jiného. Svět asi už nebude jako dřív. Jaký ale bude, to dnes nikdo neví. To hodně záleží na nás, co jsme součástí „covidového příběhu“. V jedné věci nás ale Velikonoce určitě mohou povzbudit. I když to vypadá, že smrt zvítězila, nakonec vyhrál život. A to je dobrá naděje, ne?
Jak prožíváš současnou situaci ty?
Prožíváš strach, nejistotu, deprese, nebo jsi spíš v klidu?
Věříš, že to dobře dopadne, anebo máš spíš černé myšlenky?
Odpovědi nám můžeš napsat do komentářů, nebo soukromě na poradnu. Rádi si s tebou popovídáme o tvém příběhu.
Dotazník není zadán