"Co si dáš k obědu, kuře nebo řízek?" "Hm..." "Co, 'hm'? Mohl bys mě laskavě poslouchat?" "Cože? Promiň, já neposlouchal..."
Známe to všichni, takový zásek se občas povede každému. Podle studie leicesterské univerzity De Montfort se však mnohem častěji zasekávají lidé, kteří si zpestřují volný čas, jízdu autobusem, chůzi nebo i jídlo čtením zpráv, sjížděním facebooku nebo hraním her na mobilním telefonu. Podle této studie lidé, kteří potřebují být neustále online, mají větší problémy s věnováním pozornosti tomu, co se kolem nich ve skutečnosti děje. A to i tehdy, když zrovna na internetu nesurfují.
Zrovna tak údajně bývají tito lidé mnohem náchylnější k rozptýlení od činnosti, na kterou se soustřeďují, zapomínají na domluvené schůzky, zapomínají i co zrovna chtěli říct, napsat, pro co šli... Tento článek jsem si přečetl na svém mobilním telefonu (jak jinak) cestou domů v tramvaji a okamžitě jsem se v tomto popisu rozpoznal - vzpomněl jsem si, že jsem dnes zapomněl na hromadu věcí, málem jsem přejel svou zastávku kvůli neobvykle jasně červenému auto, které jelo kolem, a rozhodl jsem se, že o tomto fenoménu musím napsat. Na což jsem po příchodu domů pochopitelně zapomněl a tak píšu až teď, kdy jsem si po čtyřech hodinách vzpomněl. Jsem tedy nadobro ztracen a může za to ten dotykový krám?
Jednoznačnou odpověď na tuto otázku už studie nenabízí. Ani nemůže. Nezkoumala totiž následky nadměrného používání telefonu, ale pouze to, kolik lidí, kteří přiznávají poruchy vnímání, zároveň uvede, že s telefonem v ruce tráví nadprůměrné množství času. Nelze tedy říci, jestli jsem nepozorný, protože moc koukám do mobilu, nebo mám tendenci častěji kontrolovat telefon, protože se na nic jiného nedovedu dlouhodobě soustředit. Podle jednoho z autorů studie, Lee Hadlingtona, je to tak půl na půl - nejzranitelnější lidé se sice špatně soustředí od přírody, elektronická zařízení však jejich problémy ještě více prohlubují.
Jaký z toho lze vyvodit závěr? Vstřebávání přehršle různorodých informací našemu mozku úplně nesvědčí, v rozumné míře z nás však neurologické pacienty neudělá. Abychom se však nestali pacienty třeba takové chirurgie, rozhodně uděláme dobře, když telefon zastrčíme do kapsy alespoň tehdy, když kráčíme po chodníku nebo přecházíme ulici.