Na návštěvě se chováme nejen slušně, ale i opatrně!

Na návštěvě se chováme nejen slušně, ale i opatrně!

Přístroj s připojením k internetu má u nás dnes už skoro každý, takže fenoménu internetové kavárny už tak trochu zvoní hrana. Ale stejně se každý z nás občas připojí k netu na zařízení, které nepatří nám nebo je využívá i někdo jiný. Jak se liší ochrana údajů na sdílených počítačích? Pravidel chování na nich není mnoho, ale o to důležitější je těch pár existujících dodržovat.

Většina z nás vlastní chytrý telefon, v mnoha rodinách už má každý i svůj vlastní počítač, někdo má k tomu navrch ještě tablet. Zvykli jsme si být na netu pořád a všude. Přesto čas od času se potřebujeme (nebo chceme) připojit i odjinud - z práce, ze školního počítače, z internetové kavárny, z kamarádova zařízení apod. Taková "návštěva" by za sebou měla nechat co nejméně stop. Jednak je to slušné vůči vlastníkovi, ovšem především je to důležité vzhledem k Tvé bezpečnosti a ochraně soukromí.

Uklízej po sobě

Když jdu k někomu na návštěvu, snažím se tam nenechat nepořádek - nevylévat kafe na koberec, nepřevrhnout vázu s kytkou, neotrávit křečka... Na návštěvě cizího počítače je to stejné. Zpravidla platí, že čím nevhodnější obsah je na stránkách, tím agresivněji napadají připojený počítač. Vyskakovacími reklamami počínaje a nechtěně staženým otravným reklamním softwarem, toolbarem v prohlížeči nebo virem/trojanem konče. Proto není slušné ani vhodné na sdíleném nebo půjčeném počítači navštěvovat stránky s pornografickým obsahem, stahovat ilegálně sdílený materiál (hudbu, filmy, hry...) ani hrát online hry na serverech, které nemám prověřené, že popsaná svinstva neprovádějí. Člověku, který by Ti udělal takový binec v zapůjčeném tabletu nebo počítači, bys asi zrovna nepoděkoval/a, že...

Nic neukládej a při zadávání hesel se skryj

Co je však mnohem důležitější, je hlídání si své vlastní bezpečnosti a soukromí. Pokud jsi někdy byl/a v internetové kavárně na počítači, asi Ti popis z předchozího odstavce není úplně neznámý. Počítače tam bývají doslova zahlceny malwarem, spywarem, tunami lišt v prohlížečích a padesáti pop-up reklamními okny zobrazenými dříve, než se Ti podaří načíst první požadovanou stránku. A řekni - chce se Ti v takovém prostředí někam zadávat jakékoliv přihlašovací údaje, psát zprávy nebo nedej Bože ovládat svůj bankovní účet? Řekl bych, že úplně ne.

A to je první ze zásad chování na sdílených počítačích - pokud to není nutné, nikam se nepřihlašujeme! Jenže občas prostě není zbytí a potřebujeme na cizím počítači provést něco, k čemu se přihlásit prostě musíme. V tom případě je třeba nejvyšší obezřetnosti. Ve všech rozšířených prohlížečích (Firefox, Chrome, Opera, Safari, dokonce i vysmívaný Internet Explorer) už dnes existuje prohlížení v tzv. anonymním režimu. Jestli chci na cizím počítači (tabletu, telefonu - tam to funguje taky) zadávat přihlašovací jména a hesla nebo psát zprávy, pak jedině přes tato anonymní/soukromá okna. Spouští se v menu prohlížeče, případně klávesovou zkratkou Ctrl+Shift+N. 

Na webu nikdo není neviditelný

Anonymní režim byl dříve často označovaný jako porno režim. Důvod je asi zřejmý, ale s politováním Tě musím ubezpečit, že to úplně nefunguje :) Anonymní režim neukláae stopy úplně dokonale - krom toho, že zůstanou zachovány všechny stažené soubory a vytvořené záložky, což je pochopitelné, není anonyymní režim schopen skrýt Tvoji aktivitu před poskytovatelem připojení ani před zaměstnavatelem/školou eni před webovými stránkami, které v anonymním režimu navštívíš. Tím pádem pokud Tě rodiče, přítel, přítelkyně nebo kdokoliv jiný, kdo má sepsanou smlouvu s poskytovatelem internetu, podezřívá ze sjíždění porna, může si od poskytovatele vyžádat podrobný přehled navštívených stránek, kde samozřejmě Tvoje XXX stránky budou zaznamenány také.

K čemu skutečně je anonymní režim dobrý, je práce na stránkách zabezpečených přihlašovacími údaji. Jelikož neukládá cookies ani zápis v historii, nestane se, že bys zavřel okno, k počítači přišel někdo jiný, zpátky je otevřel a zůstal připojený k Tvému účtu. Přesto je dobré stránky s přihlášením jenom nezavírat, ale předtím se ručně odhlásit. Když kvůli ničemu jinému, tak aspoň pro vytvoření dobrého zvyku.

Osobně jsem se setkal i s tím, že po mém soukromí zatoužil přímo majitel sdíleného počítače. Napsal a spustil program, který si pamatoval stisknuté klávesy a jejich pořadí v čase. Takže když si potom vyjel záznam, nebylo těžké si v něm vypátrat třeba mailové adresy a hesla k nim... Před takovou podlostí Tě samozřejmě anonymní režim v prohlížeči taky neuchrání, proto bych na sdílených zařízeních hesla zadával jen v případě krajní nutnosti. 

Dalším dobrým zvykem je pozavírat u sdíleného počítače všechna aktivní okna a spustit si zhola prázdný a čistý prohlížeč. Už jenom proto, že třeba Facebook Ti špehuje tvoji aktivitu v dalších oknech prohlížeče, pokud jsi na něm přihlášen. Bůh ví, kdo a na co se díval před Tebou, takže to FB zrovna nemusí nasát a spojit to s Tvým profilem. 

Pamatuj, že všechno, co je v tomto článku psáno, neplatí jen pro pevná zařízení - počítače, tablety a smartphony. Ale i pro sdílené nezabezpečené WiFi sítě. Mít net zdarma je super věc, ale opět bych pro připojení ke svým účtům radil raději nějakou zabezpečenou síť nebo vlastní mobilní připojení.

Související články:

Jak vymyslet heslo a jak ho nezapomenout

Slavným proti své vůli aneb O fotkách a videu na internetu

To (ne)vysvětlíš?!

Google jasnovidec

Hledej, stopa!

Welcome to the Internet - let me be your guide!

 

Příspěvek vznikl v rámci projektu Bezpečnost na internetu, který finančně podpořila Československá obchodní banka, a.s.


Dotazník není zadán


Napište svůj názor

Psát reakce smí pouze registrovaní uživatelé. Pokud jste zaregistrováni musíte se přihlásit.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.     Další informace