Slam poetry

Slam poetry

Bohdan Bláhovec, jeden ze zakladatelů volného ringu poezie u nás, říká: Slamerem je ten, kdo se na pódiu dokáže proměnit ve svá slova.

Rap sice stále žije, ale pro mnohé už začíná být pravěkem devadesátých let a prvního desetiletí 21. století. Ideálním žebříčkem mezi rapem, poezií a dramatem je práve Slam poetry, které by se nejlépe dalo popsat jako soutěž v autorském přednesu poezie. V Česku je navíc "slamování" obohaceno o další faktor - všichni účinkující předstupují před publikum bez papíru a básně si tak vymýšlejí rovnou na podiu, popřípadě je musí umět nazpaměť. Toto pravidlo vzniklo vlastně omylem, když se básnická soutěž začínala chytat u nás, někdo si ho zřejmě vymyslel. Každý vystupující „slamer“ může na jevišti bez rekvizit hovořit pouze tři minuty. Jeho výkon pak hodnotí publikum. V Česku navíc platí pravidlo, že ten, kdo dvakrát za sebou zvítězí v národním finále, už nemůže soutěžit dál a musí přenechat prostor dalším. Celý systém soutěže tak trochu připomíná rapový battle, kde stojí dva rappeři proti sobě a snaží se "urapovat" jeden druhého. Oproti rapu není Slam poetry tak nasílné, ani politické (rap=radical anarchist poetry), ani nemá vyhraněný styl oblékání i když mnozí slameři tíhnou k narůstající skupině tzv. hipsterů.

Slamovací večírky se u  nás konají v několika větších městech, většinou v kavárnách nebo malých divadlech, vstupné většinou není žádne popřípadě symbolické. Každý rok se koná také národní finále, které probíhá zpravidla v pražském klubu Rock café.

 


Více informací se dozvíte na www.slampoetry.cz


Dotazník není zadán


Napište svůj názor

Psát reakce smí pouze registrovaní uživatelé. Pokud jste zaregistrováni musíte se přihlásit.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.     Další informace