Přečti si to dvakrát a pro jistotu s lupou!

Přečti si to dvakrát a pro jistotu s lupou!

Že se mohou dospělí při lehkovážném podepisování smluv spálit a při kupování zajíce v pytli pěkně prodělat, to jistě víš. Ale tušíš taky, že se to týká i Tebe? Vsadil bych se, že pokud je Ti víc jak 10 let, vstupuješ takřka denně do nějakého smlouvou ošetřeného kontaktu. Což si samozřejmě žádá Tvoji obezřetnost. Čeho se to týká a na co si dát pozor?

Včera jsem se pěkně namíchl. Jako milovník čokolády jsem si koupil značku, kterou běžně kupuji, za cenu, kterou běžně stává. Doma se mi zdálo, že je tabulka čokolády nějak tenčí, než obvykle bývá. Nevěřícně jsem se podíval na obal a vskutku - místo klasické desetidekové gramáže měla tabulka pouhých 90 gramů. Šlendrián, zloději, podvodníci! V myšlenkách jsem na výrobce a prodejce sesílal hromy blesky, zároveň jsem si uvědomoval, že chyba je na mé straně - "kdyby ses na to v obchodě podíval, tak by se ti to nestalo...," jako bych slyšel sám sebe. V tomto případě šlo o prd, jenom jsem ztloustnul míň, než jsem měl v plánu. V některých případech však nepozornost při nákupu může pěkně zamrzet.

Kupní smlouva
Kupní smlouva nemusí být jen sepsaná ve dvou provedeních a potvrzovat prodej/nákup auta nebo bytu. Stejnou smlouvu, jen v nepsané podobě, uzavíráme každý den, když si kupujeme svačinu, časopis, oblečení, atd. Předmětem smlouvy je věc, kterou si kupuješ, smluvními stranami jsi pochopitelně Ty a prodejce. V této smlouvě, byť nepsané, se říká, že Ty si kupuješ vybranou věc, o které víš, v jakém je stavu, do kdy má trvanlivost, záruku apod. Tím, že předáváš prodejci domluvenou sumu peněz, stvrzuješ, že s tím vším souhlasíš. Prodejce zase přijetím peněz a vystavením účtenky říká, že Ti předává vlastnická práva na koupený předmět a že Ti o něm úmyslně nezamlčel nic, co bys měl/a vědět.
Zjednodušeně řečeno, když si něco koupíš, zpětně to můžeš vzít zpátky pouze v případě, kdy výrobek není ve stavu, který prodejce garantoval - třeba když koupený telefon nejde zapnout, počítač doma vyhazuje pojistky nebo když pod víčkem koupeného jogurtu (ne prošlého) najdeš plíseň. V takovém případě na nic nečekej, vezmi vadné zboží i s účtenkou a jdi do obchodu reklamovat.
S úspěšnou reklamací však nepočítej, pokud na možné vady výrobce před koupí upozorňoval, například když zboží bylo v regálu s nápisem upozorňujícím na prošlou dobu minimální trvanlivosti, když šlo o výrobek ve slevě kvůli snížené jakosti apod.

Smluvní podmínky a pravidla užívání
S běžně nakupovanými věcmi se většinou nestává, že by bylo zboží potřeba reklamovat. A pokud přecejen, většinou nejde o moc vysokou částku, takže případná ztráta ani prodejce ani Tebe moc bolet nebude. U dražších věcí by však prohraný spor o reklamaci zamrzel víc a výrobci a prodejci jsou si toho pochopitelně vědomi, proto ke zboží přidávají nějaká pravidla užívání, za kterých garantují kvalitu výrobku. Tato pravidla je dobré si přečíst dříve, než si věc koupíš, už při čtení totiž můžeš zjistit, že zboží pro tebe není vůbec vhodné. Uvedu příklad, se kterým jsem se sám setkal - kopačky. Potřeboval jsem si koupit kopačky, přišel jsem do obchodu se sportovními potřebami, našel nejlevnější pár obuvi, která nevypadala, že se při prvním kontaktu s míčem a hřištěm rozpadne, vyzkoušel velikost, zaplatil a odešel. Další týden jsem nastoupil na hřiště, kopl do míče a s němým úžasem pozoroval, jak podrážka kopačky věrně kopíruje dráhu letu míče. Vydal jsem se do obchodu kopky reklamovat, protože byly k ničemu, ovšem prodavač se mi sprostě vysmál: "A co jste dělal, když se ta bota rozpadla?" "No kopal jsem do míče," odpověděl jsem bezelstně. "Vždyť to je módní obuv, s tou do ničeho kopat nesmíte, na to to není určený!" Dělá si srandu? Nedělal, ukázal mi papír v krabici od kopaček, ve kterých stálo, že se jedná o kategorii 'módní obuv,' což znamená, že není určena k žádnému výkonu, jen má hezky vypadat... Byť je to absurdní, byla to moje chyba, že jsem naletěl. S podobnými fígly se můžeš setkat nejen u obuvi, ale i u oblečení, sportovního vybavení, ale i u některé elektroniky (třeba nápis na voděodolném foťáku, že není určený pro používání ve vlhkém prostředí). 

U hmatatelných věcí jsou ta preventivní opatření jednoduchá - pokud nechceš o peníze přijít, přečti si, co kupuješ a jak se to má používat. Mnohem složitější a s mnohem vážnějšími důsledky to je u smluv, které ošetřují něco nehmatatelného a dlouhodobě využívaného. Třeba takový Facebook - víš, k čemu všemu jsi provozovateli Facebooku dal/a souhlas, když jsi se registroval/a? Co všechno je proti pravidlům užívání Facebooku? Odpověď by vyšla na samostatný článek, ale můžeš ji najít třeba tady. Každopádně toho je hodně. A kde jsou smluvní podmínky, tam jsou i sankce za jejich porušení. To nejpalčivěji pocítí ti, kdo si bez pořádného pročtení smluv vezmou půjčku, hypotéku, sjednají pojištění... Samozřejmě, že některé manýry bank a pojišťoven jsou v příkrém rozporu s očekávanou slušností, ale ve smlouvách to (většinou) všechno je. Takže pozdější nářky, že jsem nevěděl o nevýhodnosti půjčky/pojištění/čehokoliv jiného nejsou nic platné.

Jak se chránit a bránit?
Pokud čekáš, že se dozvíš nějakou jednoduchou vychytávku, tak Tě zklamu. Jedinou ochranou je informovanost o tom, co kupuješ a co podepisuješ. Pokud nabízeným smlouvám nerozumíš, nepodepisuj je. Můžeš si jejich text vzít a požádat třeba pracovníka v klubu, aby Ti to vysvětlil. Pokud nenajdeš pomoc v nízkoprahu (i to se může stát, některé smluvní podmínky jsou sepsány opravdu tak, aby se v nich laik nemohl vyznat), zkus to v občanské poradně - je to zadarmo a podobné věci tam řeší častěji, takže se v problematice více vyznají. 
Jsou případy, kdy narazíš na skutečně nepoctivé prodejce nebo poskytovatele všemožných (většinou finančních) služeb - schválně Tě uvádějí v omyl, zamlčují podstatné informace, používají na Tebe nátlak, abys podepsal a o nic se nestaral... Když se s něčím takovým setkáš, je potřeba se bránit. V případě, že jsi nespokojen s konkrétním prodavačem, stěžuj si společnosti, pro kterou pracuje. V zájmu zachování dobrého jména často sama společnost sjedná nápravu. Pokud tady nepochodíš, musíš stížnost směřovat dál. Na nekalé praktiky obchodníků si můžeš stěžovat u České obchodní inspekce. V případě podezřeloho chování bank a pojišťoven si můžeš stěžovat u České národní banky. Osob a subjektů, na které můžeš mít potřebu si stěžovat, je samozřejmě víc a aby stížnost mohla být úspěšná, musí mířit na správné místo. Pokud si nejsi jistý, kam ji směřovat, zeptej se v klubu nebo přímo tady našich online pracovníků - rádi Ti poradí a pomohou Ti stížnost i správně formulovat.


Dotazník není zadán


Napište svůj názor

Psát reakce smí pouze registrovaní uživatelé. Pokud jste zaregistrováni musíte se přihlásit.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.