Jaké to je řídit metro?

Jaké to je řídit metro?

Přál sis někdy řídit metro? Musím přiznat, že mě coby rodilého venkovana metro dost fascinovalo. Když jsem přijel do Prahy, byl jsem schopný jezdit metrem sem a tam jen tak pro zábavu. A přemýšlel jsem, jaké to asi je, sedět v kabině strojvedoucího. Jak se taková mašina asi řídí a jak to vypadá v depu a tak. 


Takže jsem byl dost zklamán, když jsem zjistil, že strojvedoucí metro za normálního stavu vlastně neřídí. Jen jedním čudlíkem otevírá dveře, druhým je zavírá (mezitím jinými čudlíky hlásí stanice) a odjezd soupravy ze stanice potvrdí dalším čudlíkem. Všechno ostatní za něj dělá bezpečnostní systém Matra. Alespoň u vlaků ČKD/Siemens M1, které jezdí na lince C, to tak funguje; u starých sovětských mašin, které se pod Prahou donedávna proháněly, to asi bylo složitější. Standardní provoz metra potom z pozice řidiče vypadá takhle:

Nevím jak Tobě, ale mě by to po chvíli asi přestalo bavit. Nemluvě o tom, že časté střídání ostrého světla a téměř absolutní tmy není vůbec zdravé ani příjemné pro oči. Není tak divu, že strojvedoucí podzemky buď po pár letech hledají jinou práci nebo končí v ordinaci očního lékaře. Trocha vzrušení nastává v kabině mašinfíry poté, co přestane svítit zelené světlo (hlásící, že všechno je v pohodě) a rozsvítí se oranžové nebo červené. Oranžové hlásí menší problém (třeba přílišné přiblížení k jiné soupravě) a fíra na to musí ručně zareagovat. Červené světlo potom signalizuje průšvih jak vrata - třeba že autopilot vůbec nefunguje - a to už pak strojvedoucí musí řídit ručně. Většinou to však prý znamená, že celá trasa metra zastaví a dispečeři potom jednotlivým soupravám dávají povely kdy se rozjet a kam dojet, než se chyba opraví nebo se porouchaná souprava odstaví.

Tady se dostáváme k tomu, odkud se skutečně metro řídí - z dispečinku. Jestliže bych nechtěl dělat strojvedoucího, protože by mě to nudilo, dispečera bych dělat nemohl, protože bych to prostě nezvládl. Každá trasa metra má své dispečery, kteří řídí celý jejich provoz - s jakými intervaly soupravy vyrážejí, kdy a odkud přidat další soupravy v době špičky, kdy a kam je zase uklidit, když špička opadne, jak dostat z trasy porouchaný vůz, jak jej nahradit záložním,... To už chce mozek šachového velmistra. Nejnáročnější to je prý na lince C, která je nejvytíženější a zároveň má nejčlenitější dráhu. Nejkratší úsek mezi stanicemi měří jen 426 metrů (Muzeum - Hlavní nádraží), nejdelší úsek z Kobylis na Nádraží Holešovice má více než pětkrát tolik (2749 m). To potom dá fušku provoz zkoordinovat tak, aby ze všech stanic vyjížděly soupravy v jeden okamžik a třeba do stanice Nádraží Holešovice vjížděly protijedoucí soupravy souběžně. Zvlášť ve špičce, kdy je v každé stanici jedna soustava. V souvisloti s tím je dobré si uvědomit, že když v době špičky s devadesátivteřinovým jízdním intervalem podržíš někomu dveře, aby mohl doběhnout, rozhodí to provoz na celé lince! Prosím, nedělej to... Linka B má zase svá specifika v tom, že ve špičce jezdí každá druhá souprava jen mezi stanicemi Českomoravská - Nové Butovice, mimo špičku zase každá druhá mezi Českomoravskou a Smíchovským nádražím. Co se děje se soupravami, které někde uprostřed trasy mají najednou skončit a uhnout dalším a pak se zase jindy zapojit zpět do provozu, to už jde zcela mimo moje chápání. 

Na závěr pár zajímavostí ohledně pražského metra:

  • Délka sítě: 59,3 km
  • Počet stanic: 57
  • Denně přepraví cestujících: 1 mil.
  • Nejhlubší stanice: Náměstí Míru (53 m)
  • Nejmělčí stanice: Hůrka (1,7 m)
  • Maximální přepravní rychlost: 80 km/h
  • První zmínky o výstavbě pražského metra: rok 1898
  • První konkrétní plány výstavby: 1926
  • Počátek výstavby: 1967

Dotazník není zadán


Napište svůj názor

Psát reakce smí pouze registrovaní uživatelé. Pokud jste zaregistrováni musíte se přihlásit.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.