S „papírem“ na pracáku aneb Když škola nestačí

18:22
17.01.2016

Proč chodíme do školy? Ideálně proto, abychom se rozvíjeli a naučili se něco nového. Něco, co nás baví a bude nám k užitku. A něco, co nás uživí. Ale ruku na srdce, často jsme tomuto ideálu vzdálení a učíme se proto, abychom měli „papír“. Jak říká trefně Jaroslav Dušek ve Čtyřech dohodách, žijeme ve světě, kde nejdůležitější jsou PAPÍRY – papíry na auto, občanka = papír, peníze = papíry, papír ze školy, prostě papíry, papíry, papíry…

A právě „papír“ – výuční list či maturitní vysvědčení – je vstupenkou na pracovní trh. Ideálně by měla existovat rovnováha – absolventi škol by měli najít pracovní uplatnění a trh práce by měl potřebovat právě takové absolventy (profese), kteří zrovna opouští školy. Jenže ani v tom nemůžeme mluvit o ideálu. Na jedné straně tu máme vysokou nezaměstnanost (aktuálně kolem 6,2 %) a na straně druhé přetrvává nedostatek pracovních sil a některých kvalifikací.

V České republice si zaměstnavatelé v současné době stěžují na nedostatek kvalifikovaných pracovníků v technických oborech. Stávající pracovníci v průmyslu, který je v ČR značně rozvinutý, stárnou a nových absolventů nepřichází tolik, kolik by bylo třeba.

Problémem je nejen nedostatek některých pracovníků, ale také jejich nedostatečné schopnosti, dovednosti – jinými slovy to, že ze školy odcházejí nedostatečně připravení k výkonu práce. Absolventi mnohdy také nejsou ochotní pracovat v oboru, který vystudovali – nelíbí se jim obor, podmínky práce, nebo plat. A naopak, existují atraktivní obory, kde jsou zase pracovních sil přebytky.

Školy tak mnohdy produkují absolventy, kteří sice mají ony vytoužené „papíry“, nicméně není pro ně práce. Ti pak odchází do jiných oborů a vzdělání si musí doplnit, rekvalifikovat se.

Uplatnění absolventů v oboru

Mrkni na výsledky studie uplatnění absolventů středních škol, kterou dělal Národní ústav pro vzdělávání v roce 2013. Pár výstupů jsem si dovolila vypíchnout:

Maturita není samospásná. V posledních letech se ukazuje, že někdy se lépe uplatní dobře vyučení, než špatně odmaturovaní. Ve svém oboru si hned po škole našlo práci 45% absolventů s výučním listem, ale jen 35% maturantů. Nejčastěji z oboru odchází, protože nenašli práci v oboru.
Během 3 let od ukončení studia pracuje ve vystudovaném oboru 68% absolventů středních škol s výučním listem a 48 % absolventů s maturitní zkouškou (vyučení spíše zůstávají a maturanti více odchází jinam).
Nejméně se absolventi s výučním listem uplatnili v oboru gastronomie, hotelnictví a turismus. Důvodem může být, že to často vlastně vůbec dělat nechtěli. („Tak poď taky na kuchaře, jde tam i Pepa…“ „Hm. Tak jo.“)
Lépe na tom byli zájemci o práci vyučení v oboru osobních a provozních služeb, dobře si vedlo i stavebnictví, geodézie a kartografie (viz str. 18 odkazované studie).
Mezi maturanty byla situace jiná – nejvíce se po škole uchytilo učitelů a sociálních pracovníků. Asi to, co vystudovali, fakt chtěli dělat.
Naopak nejvíce maturanti odcházeli jinam ze stavebnictví. Důvodem může být zase malá motivace k práci v daném oboru.
Ačkoli lidé, kteří školy opouští, mají zpravidla velký zájem se v oboru uplatnit, reálně se jich v oboru uchytí kolem 40%. Téměř polovina lidí pak odchází hledat práci mimo obor, který vystudovali.

Proč si špatně zvolili školu? Možná jim to bylo prostě jedno, kam si podají přihlášku a čím se vyučí. Nečetli naše tematické články, nechodili do nízkopraháče, kde by jim pomohli s kariérovým poradenstvím, a nebo nenapsali na náš pokec!

To ale není tvůj případ. A když nám dáš lajk, dozví se o nás i lidé, které máš v přátelích.