Setkání s divou zvěří I – v lese a na pasece

Setkání s divou zvěří I – v lese a na pasece

Znáš to, jak si takhle jdeš chytat pokémony do parku a najednou na Tebe vyskočí medvěd? Ne? No bodejť by jo, když u nás na volně žijící šelmu jen tak nenarazíš. Potkat na toulkách přírodou divoké zvíře je asi stejně pravděpodobné, jako že vyhraješ ve sportce první cenu. Ale stejně jako lidi občas něco přece jenom vyhrají, tak se i vzácně může stát, že staneš tváří v tvář nějakému majestátnému obyvateli lesů. Víš, jak se v takové chvíli chovat?

Pokud Tvůj nejdelší výlet míří na okraj sídliště nebo maximálně na koupačku na Slapech, pak můžeš zůstat v klidu. Ale jestli si čas od času vyjdeš do přírody, pak radši čti pozorně. České lesy jsou sice díky kolektivní práci generací dvacátého století takřka vymýcené od všech predátorů, avšak za několik posledních let byl nahlášen návrat některých šelem do svého původního bydliště. Není jich moc a navíc jsou přirozeně plaché, ale například v Beskydech byl několikrát zaznamenán a potvrzen pohyb vlka, zpátky tu máme i rysa ostrovida, kterému místní lesy kdysi dávno říkaly ‚pane‘ a o kus dál na východ, ve středním Slovensku, se znovu objevila vcelku početná populace medvěda hnědého. Že tyto mazlíky nechceš potkat zblízka jinak než v zoo, je vcelku jasné. Přestože by to pro fotografa byl jistě krásný úlovek, šance na získání dalších snímků by mohla rapidně klesnout.

Nebojme se vlka nic!

Možná z pohádek máme zažitou představu vlka jako krvelačného monstra, které denně zardousí celé stádo jehňat, aby před spaním povečeřelo tucet zatoulaných dětí a jednoho trempa. Realita je ovšem úplně jiná. Vlk, medvěd, rys, ale ani divoké prase normálně nevyhledává kontakt, natož pak boj s člověkem. Naopak, vší silou svého instinktu se mu snaží vyhnout. Takže jediné, co se po nás chce, když jdeme do přírody, je zvěř zbytečně nelákat a neplést se jí do cesty. Jak na to?

Moudřejší ustoupí. A Ty bys měl být ten moudřejší, protože silnější nejsi...

Jdeš do lesa na čundr a začne se smrákat. Postavíš si stan a naházíš do něj všechno včetně jídla? Chyba! Šelmy sice nijak neláká dojídat zbytky po někom jiném, když ale mají hlad, vezmou s povděkem každý kus jídla, které vyčenichají. Pokud tedy nechceš, aby s Tebou hodovaly ve stanu, nenechávej v tábořišti zbytky jídla ani si zásoby proviantu neskladuj ve stanu. Nepoživatelné zbytky patří zakopat daleko od tábora a jídlo se má skladovat mimo stan v uzavřených neprodyšných krabičkách nebo jiných vhodných obalech. Ideální je pověsit je na strom v dostatečné vzdálenosti od nocležiště. Pokud chceš riziko maximálně snížit, můžeš uschovat mimo stan i oblečení načichlé jídlem při vaření. Na podcenění těchto rad doplatili takřka všichni, co se u nás či na Slovensku potkali s nějakým predátorem.

Už jsem psal, že zvíře člověku dobrovolně krok nezkříží, což však neplatí ve třech případech – když je zraněné a hladové, když se jedná o samici s mláďaty (to je obzvlášť nebezpečná situace!) a když se člověk vlastním přičiněním dostane k šelmě na dohled (ani to se nestává moc často, ale pokud fouká špatný vítr a zvíře Tě neucítí dostatečně včas na to, aby uteklo, přihodit se to může). Zkrátka za všemožných nepříznivých okolností se opravdu může stát, že z blízkého setkání se zvířetem budete oba překvapeni. V takové situaci je nesmírně důležité zachovat klid a nepanikařit – zběsilý útěk nebo řev totiž šelma může pochopit jako známku agrese a výzvu k boji/lovu. Pokud nevidíš zvíře samotné, ale „jen“ jeho stopy, rozhodně se nesnaž je sledovat. Obrať to hned čelem vzad a jdi co nejdál místa, kam mělo zvíře namířeno. Ideálním útočištěm pak je nejbližší civilizace. Pokud zvíře uvidíš, ale ono Tebe ne, nespouštěj je z očí a bez zbytečného poutání pozornosti v klidu vykráčej pryč. Neutíkej ani v momentě, kdy už zvíře není na dohled. Jen setrvale ustupuj.

Druhá nejhorší varianta je, že Tě zvíře vidí. V takovém momentě se snaž být co nejvíc v klidu a v žádném případě se netvař, že jsi lovec, ale ani prchající oběť. Zvíře musí mít vždy volnou únikovou cestu, takže pokud v ní překážíš, ustup pryč. Pomalu a potichu. Zvíře neustále sleduj, dokud o Tebe nepřestane jevit zájem. Pak si můžeš oddechnout. Nenavazuj ale oční kontakt – to nejen zvířata chápou jako výzvu k boji…

A jaká je ta nejhorší varianta? Pochopitelně ta, že se něco pokazilo a šelma se opravdu snaží útočit. Tady jednotné rady selhávají, protože každé zvíře se chová jinak a chce dosáhnout něčeho jiného. Ale pár rad bychom přesto měli.

Vlci a další psovité šelmy

U nás se vyskytuje asi desítka volně žijících vlků, takže pravděpodobnost, že jednoho z nich potkáš, je podobná, jako že najdeš na ulici pohozený los, na který vyhraješ půlmiliardový jackpot. Ale svět je malý a o náhody v něm není nouze, takže jak se zachovat, když se střetneme s vlkem (ale i se zdivočelým psiskem)?

  • Stůj klidně na místě nebo uhni z cesty, kudy by mohl vlk odběhnout.
  • Dělej rámus, křič a snaž se predátora jakkoliv odradit od útoku.
  • Hlídej si záda – pokud nejsi sám, stoupněte si zády k sobě, pokud kolem sebe nikoho nemáš, postav se zády k nějaké překážce, aby na Tebe zvíře nemohlo zaútočit zezadu (což prý mají psovité šelmy ve zvyku, ale potvrzené to nemám).
  • Nesnaž se utéct – pokud nejsi Ussain Bolt, Tvoje šance na útěk se blíží nule. Pokud jsi Ussain Bolt, Tvoje šance se stejně blíží nule.
  • Za každou cenu zůstaň na nohou.
  • Pokud nic nevyjde a rozzuřené psisko opravdu zaútočí, nevzdávej se a bojuj všemi dostupnými prostředky – nůž, kameny, klacky,… Nejzranitelnějším místem jsou oči a čenich.

Prase divoké

O tohle zvíře u nás vskutku není nouze. Díky mírným zimám a dostatku žrádla jsou prasata opravdu přemnožená, a přestože minulý rok myslivci odstřelili na 170 tisíc kusů, stejně kňourů v lesích přibývá. Možnost setkání s nimi je tedy celkem reálná. Ne, že by číhali za bukem a čekali, až kolem projdeš, aby zaútočili – jsou to taky velmi plachá zvířata – ale pokud je překvapíš nebo potkáš bachyni s podsvinčaty, může být zaděláno na malér.

  • Jakmile kance uvidíš, drž si ho v zorném poli a ustupuj pryč. Překotným útěkem ho můžeš vydráždit a pro útok zezadu nemají divoká prasata morální zábrany.
  • Pro jistotu opakuji – nesnaž se utíkat! I když prase vypadá těžkopádně, je rozhodně rychlejším běžcem než kdokoliv z lidí.
  • Pokud máš kolem sebe strom, na který se dá rychle vylézt, udělej tak. Ale do výšky aspoň dvou a půl metru. Visení na větvi metr nad zemí Ti nepomůže. Nahoře počkej, až o Tebe zvíře ztratí zájem a odejde.
  • Možná Ti někdo říkal, že máš při útoku čekat do poslední chvíle a pak uskočit. To je ovšem blbost. Přestože kňour váží i přes metrák, je velmi obratný, takže pokud nenarazíš na kančího chromajzla, s tímto fíglem neuspěješ.
  • Pokud máš na zádech batoh, dej si ho na břicho jako štít. Klacek pak může posloužit jako improvizovaná zbraň na odehnání zvířete. Mimo oblast očí a rypáku je však dost odolné, takže obrané rány je záhodno směřovat právě sem.

Jeleni a další vysoká

Jelen lesní je u nás v porovnání s jinými velkými divokými zvířaty vcelku hojně zastoupen, takže potkat ho v lese není zas až takový problém. Vypadá sice mírumilovně, ale když v něm nevhodným chováním vyvoláš pocit ohrožení nebo se přiblížíš k mláďatům, umí jednat dost agresivně. Takže pokud vidíš něco, co vypadá jako malý koloušek, opuštěná srnečka či tak něco, rozhodně se k tomu nepřibližuj a rychle a obezřetně pryč. Samo tam to mládě určitě není.

  • Nezaháněj zvíře do kouta. Pomalu ustupuj a měň přitom směr.
  • Snaž se získat si respekt – zdvihni ruce nad hlavu a mávej s mikinou nebo bundou, abys vypadal/a větší.
  • Neotáčej se zády.
  • Pokud je v okolí strom, šup honem nahoru. Výš než dva a půl metru se jelen pravděpodobně nedostane.
  • Když upadneš, stoč se do klubíčka, lokty si chraň boky a žebra, rukama si chraň krk. Hlavu měj u kolen nebo mezi koleny. Jelen to sice bude zkoušet dál, ale takhle si uchráníš hlavu, krk a životně důležité orgány.
  • Nejnebezpečnější zbraní jelena jsou bezpochyby parohy. Snaž se, aby mezi jimi a Tebou byla vždy nějaká překážka (strom).

Rys ostrovid

Tato na místní poměry dost velká kočka (i metr dlouhá a skoro až 40 kilo těžká) byla na našem území vyhubená už v devatenáctém století. Na konci minulého století se však povedlo vysadit několik kusů, které se v přírodě chytly a populace se tak obnovila (i když to není žádná sláva – odhaduje se maximálně sto kusů). Rys je neskutečně plaché zvíře, takže na něj opravdu nenarazíš ani náhodou, pokud s ním něco není. Setkání s ním a případný útok tak spadá spíše do žánru fantasy, protože pro čtyřicetikilovou kočku rozhodně nejsi potencionální potrava. Spíš se bude snažit před Tebou utéct. Na Slovensku jsou zdokumentovány tři útoky rysa na člověka, všechny skončily maximálně škrábanci a útěkem zvířete. Takže pokud rysa někdy potkáš, v klidu si užij pozorování tohoto krásného zvířete. Jinak stačí zadupat nebo zamáchat rukama nad hlavou a rys uteče do bezpečí.

Medvěd hnědý

Za to méďa, to je jiný kabrňák. S váhou až sedm metráků je to bezpečně největší šelma, se kterou se tu můžeme (byť jen teoreticky) setkat. V Čechách byli medvědi už dávno krutě vyhubeni, avšak na Slovensku jich dnes žije cca 700 jedinců. Sem tam se nějaký zatoulá i na moravskou stranu Karpat, údajně zde byly zpozorovány i samice s mláďaty. Dál na západ než v Jeseníkách na něj však nenarazíme.

  • Za každou cenu se snaž vyvarovat se setkání s medvědem. Jakmile uvidíš jakoukoliv známku jeho přítomnosti, jdi pryč. V místech, kde by se mohl vyskytovat, si můžeš na batoh přivázat rolničku nebo zvoneček, abys jej hlukem odehnal/a pryč.
  • Když Tě medvěd zpozoruje, neutíkej! Jednak mu stejně neutečeš a hlavně by ho to jenom vyprovokovalo k útoku. Medvěd je hračička, a když Tě uvidí, bude si Tě chtít prozkoumat. Stůj klidně, vzpřímeně, mluv co nejhlubším hlasem a nahlas. Můžeš pomalu mávat rukama nad hlavou. Medvěd může přijít blíž nebo si i stoupnout na zadní, ale ne kvůli útoku, nýbrž ze zvědavosti. I v takovém případě stůj klidně na místě.
  • Pokud chceš od zvířete odejít, ustupuj pomalu, pozadu s upřeným pohledem na medvěda. Když se k Tobě medvěd zase začne přibližovat, zastav se.
  • Nenech se vyprovokovat, většina útoků medvěda je předstíraná a jde asi spíš o hru (dokonce se stává, že když někdo utíká, medvěd jej dohoní a na poslední chvíli uhne pryč – stačilo mu jenom vyhrát honěnou…).
  • Nesnaž se vylézt na strom, pokud nemáš jistotu, že se bleskurychle dostaneš aspoň deset metrů vysoko (což se skoro nikdy nestane).
  • Když se medvěd přiblíží k tábořišti, kde je jídlo, snaž se jej naopak co nejagresivněji odehnat pryč – rámusem, ohněm, házením kamení a klacků… Dospělí vezmou malé děti do náruče, aby si je medvěd nemohl vyhlédnout jako snadnou kořist.
  • Nezahánějte medvěda do rohu, nechte mu volnou únikovou cestu.
  • Pokud nemáš šťastný den a medvěd opravdu zaútočí, padni na zem, skul se do klubíčka (čímž si pokryješ hlavu, krk a důležité orgány) a předstírej smrt – lež tiše, dýchej mělce a potichu. Když medvěd uvěří, že jsi mrtvý/á, už pro něj nebudeš hrozbou a nechá Tě být.
  • No a když ne, pak je to teda opravdu nezáviděníhodná situace. Když ale předstírání mrtvolky nefunguje, hra tím nekončí a je třeba ze všech sil bojovat doslova o holý život. Použij cokoliv, co máš po ruce nebo i ruce samotné a útoč na oči a nos. Medvěd, který zaútočí na člověka, musí být nejspíš nezkušený mladý jedinec, kterého tím můžeš zastrašit.

Dotazník není zadán


Medved


Ja asi pred 2 mesici v Recku potkal v lese medveda. Ve vzdalenosti asi 150 metru. Byli sme dva s kamaradem. Ve chvili kdy nas videl, tak se ihned otocil a sel na opacnou stranu. Byl mladej, mohl mit asi metr, max metr a pul. Docela sme se pak vyptavali mistnich na nazory chovani pred medvedem a rad bych doplnil ze u zvirat a zvlast medvedu strasne zalezi jestli se jedna o matku a ma kolo mladata. V clanku je o tom pouze zminka jako o obvzlaste nebezpecne situaci. Mistnaci nam rekli ze je prej nejlepsi ihned co nejtiseji a nejrychleji zmizet. I pokud nas uvidi, tak nestat a zmizet. I za cenu ztraty batohu a jinych zavazi. Protoze jakmile nabude dojmu ze ste hrozba pro mlady, je konec. A mozna vas radeji ani nebude pronasledovat, protoze se nebude chtit vzdalit od mladat. Jinak prej medvedi nejsou agresivni, a radeji se lidem vyhybaji na dalku kdyz je slysi a citi.

Napište svůj názor

Psát reakce smí pouze registrovaní uživatelé. Pokud jste zaregistrováni musíte se přihlásit.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.